Navigace

Obsah

Historie

Založení sboru

Okresní hejtmanství v Benešově nařizuje, aby v každém větším městečku a obci byly utvořeny hasičské sbory. A tak po předešlých schůzích v roce 1882 se schází obecní zastupitelstvo, aby ze svých řad zvolilo a ustavilo spolek „Sbor dobrovolných městských hasičů v Trhovém Štěpánově.“ Ve sboru musí býti občané bezúhonní, opravdu čestní lidé města Štěpánova.

V hostinci u Huličků se 30.ledna 1883 ve 2 hodiny odpoledne zakládá „Sbor dobrovolných městských hasičů v Trhovém Štěpánově.“

 Jeho zakládající členové jsou:
  •     František Bejček, farář starosta sboru 1883 až 1906
  •     Emanuel Hulička náměstek
  •     Karel Návara, řídící učitel jednatel
  •     František Kott velitel
  •     František Klinkera, učitel pokladník
Další členové, kteří byli u kolébky našeho sboru:
  • Josef Houdek – učitel
  • Josef Hulička – hostinský
  • Antonín Klinkera – mlynář
  • Antonín Hosperger
  • František Bílek
  • Václav Zeman
  • Josef Hulička
  • František Novotný
  • František Albrecht
  • Josef Zadák
  • Josef Svoboda
  • Antonín Tomaides
  • Josef Prokop
  • Josef Vondrák
  • Alois Johanis

Kronika Sboru dobrovolných hasičů Města Trhový Štěpánov
I. část (do roku 1959)

Vy naše chaloupky české,
byly jste takové hezké,
mnohé z vás šindelem a došky kryté
avšak neopatrnost, liknavost,
zápalky v rukou dětí,
člověk nepřítel,
Boží posel a... válka...
a z českých chaloupek
zbude jen hromádka popela,
neb některá byla
celá ze dřeva.
I u nás ve Štěpánově bylo takových
dost a dost...

„Kéž bychom měli takový hasičský sbor jako ve Vlašimi, Bystřici, Čechticích nebo v Divišově“, prohlásil starosta obecního zastupitelstva Kašpar Hosperger z Trhového Štěpánova z č.p. 97, a to právě v r.1882.

Okresní hejtmanství v Benešově nařizuje, aby v každém větším městečku a obci byly utvořeny hasičské sbory.

A tak po předešlých schůzích v roce 1882 se schází obecní zastupitelstvo, aby ze svých řad zvolilo a ustavilo spolek „Sbor dobrovolných městských hasičů v Trhovém Štěpánově.“ Ve sboru musí býti občané bezúhonní, opravdu čestní lidé města Štěpánova.

1883

V hostinci u Huličků se 30.ledna 1883 ve 2 hodiny odpoledne zakládá „Sbor dobrovolných městských hasičů v Trhovém Štěpánově.“

Jeho zakládající členové jsou:

  • František Bejček, farář starosta sboru 1883 až 1906
  • Emanuel Hulička náměstek
  • Karel Návara, řídící učitel jednatel
  • František Kott velitel
  • František Klinkera, učitel pokladník

Další členové, kteří byli u kolébky našeho sboru:

  • Josef Houdek – učitel, Josef Hulička – hostinský, Antonín Klinkera – mlynář, Antonín Hosperger, František Bílek, Václav Zeman, Josef Hulička, František Novotný, František Albracht, Josef Zadák, Josef Svoboda, Antonín Tomaides, Josef Prokop, Josef Vondrák, Alois Johanis aj.

Sbor je tedy založen, ale kdo jej vycvičí a kdo poradí?

Této odpovědné práce se ujímá náměstek velitele hasičského sboru ve Vlašimi Jan B a l í k, který během let 1883/84 konal se svými svěřenci na 30 cvičení. Ne vždy se však dostavil dostatečný počet členů, ale přes všechny potíže a oběti se 8.června 1884 koná první hasičské cvičení před veřejností. Při této příležitosti bylo provedeno svěcení krásného praporu, jež daroval sboru jeho velitel Josef H o u d e k za 1600 zlatých. /Zachovala se i pozvánka na toto vystoupení a svěcení, jejíž opis přikládám./

Znakem cti a slávy,
ať je prapor náš!!!

Prvním praporčíkem sboru byl František Novotný, pak Josef Svoboda. Náš sbor dostal do vínku l ruční potahovou stříkačku, 100 m hadic, 8 kusů savých hadic a 20 košíků na vodu, 4 žebříky a 2 háky. Stříkačka a získané hasičské nářadí bylo umístěno v nové kůlně k tomuto účelu postavené. Kůlna se nacházela na rozcestí silnice na Soutice a Dubějovice a byla přistavěna ke stodole pana Smutného. Byla dlouhá 8 m, široká 6 m, měla 2 okna k západu, jedno k jihu, podlaha byla z pálených cihel naplocho kladených. Kůlna měla nápis „Hasičská zbrojnice.“

1885

Ať hoří dům, či stodola,
každý hned vás zavolá,
a jak rád ………

Nemohlo zůstat jen při oslavách a cvičeních. První křest u požáru prodělali naši hasiči 23.8.1885 v Hrazené Lhotě. Tam se z hořících 21 domů podařilo Vlašimským a Štěpánovským hasičům zachránit pouze 2 stavení a 4 stodoly. Silný vítr oheň rychle rozšířil a voda z mělkých studní byla brzy vyčerpána. Škoda činila 51000 zlatých.

1887

27. listopadu 1887 hořela celé tři týdny panská stodola ve Štěpánově. K požáru se dostavili i vlašimští a po celodenním úsilí přenechali další starost domácím.

1889

15. března tohoto roku se ozývá trubka na poplach – hoří v Ratajích. Koní bylo tehdy ve Štěpánově málo a tak k požáru je půjčuje většinou pan Kolínský, nájemce dvora. Tehdy vyhořelo v Ratajích 11 obytných stavení a 15 stodol. Žádný majitel však nebyl pojištěn, což má býti pro výstrahu ostatním do budoucna.

1894

Sbor má 37 činných pojištěných členů, 42 přispívajících. K hašení požáru doma používá ještě starou ruční stříkačku celou ze dřeva, jen písty a prostor do něhož se voda musela nalévat, byl z mosazi. Při stálém cvičení a zvelebování se sbor připravuje na velkou slavnost – ve Štěpánově se bude konati sjezd župy Podblanické, jehož předsedou je pan Jan Neubauer z Vlašimi. K tomuto sjezdu se 26.6.1894 dostavilo 13 sborů se 159 muži.

O tom, jak slavnost probíhala, je zápis v knize sboru. Během roku se konají schůze výboru v počtu 5 – 6 a 1 valná hromada.

15.8.1894 se koná přehlídka ctěného hasičského sboru Štěpánovského, kterou provedl dozorce zemské ústřední jednoty Království českého pan Alois Jindra z Počátek. Při této příležitosti se zapsal do pamětní knihy a prohlásil památná slova:

„NI ZISK, NI SLÁVU ! SOBĚ KE CTI, BLIŽNÍMU K OCHRANĚ, VLASTI K OSLAVĚ.“

1895

7. února se sbor zúčastnil likvidace velkého požáru v Souticích ve dvoře. Za odměnu obdrželi hasiči od pana Zahna 40 zlatých. Během roku se konají cvičení s nářadím a stříkačkou. V zimních večerech jsou přednášky s vhodným obsahem, jak se zachovati při požáru doma i v okolí.

Byla ustavena Správní rada hasičského sboru štěpánovského, jejižh členy jsou Josef Mánek , Emanuel Kolínský, Antonín Klinkera, Josef Zadák, Emanuel Hulička, Josef Nebřenský, František Klinkera , Jan Tomaides, Karel Návara, Alois Dub, Josef Dub, Josef Hosperger.

Do sboru přistoupilo 55 přispívajících členů se vstupným 1,20 zlatých činní členové platili 10 krejcarů na pět let. Byla zřízena pohřební pokladna, a to nákladem Zemské hasičské jednoty království českého. Sbor uspořádal ples, vstupné činilo 70 krejcarů, pro krojované 40 krejcarů. Na schůzi bylo v pokladní zprávě uvedeno, že sbor má 15 zlatých a 40 krejcarů.

1896

Sbor se přihlásil k odběru časopisu „Český hasič.“

23. února se koná valná hromada, při které 32 členů složilo hasičský slib. Při této příležitosti řekl velitel sboru Antonín Hosperger, že nepřítelem ohně je dostatek vody, dobrá stříkačka a dobře vycvičený hasičský sbor. Tato slova platí stále.

1897

Není na světě člověk ten,
aby se zachoval lidem všem.

Ani ve sboru nebylo vždy všechno v pořádku a v klidu. Jednou se při požáru dostali hasiči do sporu s četníky, a to 4.12.1897. Při jednání u soudu však nebyl z hasičů potrestán nikdo, četníci jistě také ne. Při požáru se četníci zachovali krutě, prý oni jsou pány u požáru a s nasazenými bodáky ohrožovali členy sboru. O této události je sedmistránkový zápis v jednatelské knize. Za vydatné hájení domů obdržel sbor od pojišťovny Slavie 10 zlatých.

1898

Sbor se zúčastňuje veřejných cvičení doma i v okolí. Se svým praporem se účastní na bílou sobotu Vzkříšení Páně, Božího těla, o svátku sv. Floriána, při slavnostech jeho veličenstva a při narozeninách pana předsedy. Konají se taneční zábavy, plesy, divadla se hrají i v přírodě a všechny akce jsou hojně navštěvovány. Někdy se také stalo, že výtěžek byl nulový. Nikdo se proto nezlobil, hlavně, že se lidé pobavili. Příště to může dopadnout lépe. Každý rok přibývají členové činní i přispívající. Při župním sjezdu v Postupicích byl zvolen do výboru župy velitel pan Josef Hulička.

1900

Sbor má 99 činných členů a v pokladně je 154 K a 55 halířů.

1905

Sbor se účastnil v hojném počtu i s praporem župního sjezdu v Chotýšanech.

1906

Kontrolu provádí nový zemský dozorce Bohumír K ř e č a n, který se stává od 1.března řídícím učitelem a činným členem našeho sboru.

1907

Bohumír Křečan je druhým starostou našeho sboru. Za jeho moudrého vedení se sbor zdokonaluje ve výcviku a v umění zacházet se stříkačkou i jiným materiálem, jež je při hašení požáru a hájení sousedních objektů třeba. A tak se během roku ozývá signál hornisty ku svolání sboru, na cvičení i na poplach.

Jdou hasiči silnicí, silnicí,
troubí na svou polnici, polnici,
h ó ó ř í í…………..

Jelikož se sbor rozrůstá, je třeba poslíčka. Toho obstarává přítel František Novotný a při tom udržuje v pořádku stříkačku za odměnu 10 K ročně. Byla též určena odměna za přípřež do sousedních obcí ve výši 6 K a do vzdálenějších 8K, což musí vyplatit pokladna sboru ihned po návratu od požáru. Na konci roku bylo v pokladně po všech výlohách 20 K 55 hal..

1908

Spolu se sjezdem rodáků se konala oslava 25. výročí trvání sboru. Byla mohutná a důstojná. Na náměstí se vítaly sbory. Celý domácí sbor provedl po četách cvičení se žebříky, se stříkačkou, berlovkou a hydranty. 52 členů nastoupilo při pořadovém cvičení. Hudebníkům se tehdy zaplatilo 6 K a trubačům 8 – 10 K.

1909

Sbor se zúčastnil při svěcení stříkačky v Sedmpánech a při požáru ve Střechově. Sbor má 48 činných členů a 29 přispívajících.

1910

Sbor je členem „župy Podblanické č. 44“ a jako takový je též členem zemské ústřední jednoty Království českého. Na župním sjezdu v Domašíně byl zvolen Bohumír Křečan členem župního výboru a župa jej vyslala na III. Sjezd Slovanského hasičstva v Lublani.

Sbor se zúčastnil okresního cvičení v Sedmpánech a požáru v Ratajích. Schůze se odbývají v budově školy, v hostinci u Huličků nebo na radnici.

1912

Volby činovníků se provádějí aklamací nebo lístky a vždy nejvíce hlasů získává předseda B. Křečan.

„Jsi-li dělník či pán,
vždy dobuď cti si sám.“

1913

Na schůzích padl návrh, aby se majitelé koní střídali při zajišťování přípřeže k požárům. Mnohý majitel koní se zřekl odměny, jako třeba pan Kolínský. Pojistka koní činila 1600 K. Byl odsouhlasen i návrh, aby se při jízdě k požáru přes pole avizovalo hornou.

Byl uspořádán ples, vstupné pro členy 1 K, pro cizí 2 K. Hudba za celý večer stála 4 K pro 8 členů, večeře pro muzikanty stála 6 K, kapelníkovi se vyplatily 2 K a ze sálu a za osvětlení se platilo 8 K.

1914

23. března se koná valná hromada, jíž se zúčastnilo jen 20 členů. Konala se dvě cvičení místního sboru. Sbor odebírá 20 kalendářů „Český hasič“. Sbor zasahoval u 2 požárů ve Štěpánově, 1x v Tehově a 1x ve Zdislavicích. Sbor se zúčastnil okresního cvičení v Psářích.

26.7.1914  m o b i l i z a c e!!!!!

Toto jediné slovo se rozlétlo rychlostí blesku po celé zemi Říše rakouské i po celém světě. Do Štěpánova přinesl tuto zprávu úředník z Vlašimi, který přijel ve 2 hodiny odpoledne na velocipedu. Štěpánovská chasa byla v Souticích na pouti a na taneční zábavě. Tam odcházela s veselou, ale domů se smutkem v srdci a se slzami v očích.. Rozkaz zní: „Všichni do 39 let ať se hlásí do 24 hodin u svých pluků.“ Mnohý se loučil se svými milými naposled. Ze Štěpánova jich během války odešlo na 200 a 41 se jich už nevrátilo domů. Své životy položili v daleké cizině ….. a proč ????? 16 občanů vstoupilo do legií.

Vesničko má pod Blaníkem,
jak rádi na tě myslíme,
ať jsme doma právě v Čechách
nebo v daleké cizině.

Hledej v světě křížem krážem,
nenajdeš koutek milejší,
tady právě v hroudách hlíny
rodí se chléb náš vezdejší.

Mnohý z vás měl jistě na frontě tátu, dědu, ….. s jakou bolestí odcházeli od svých nejdražších, to může říci jenom ten, kdo to prožil. I z našeho sboru odešlo 21 členů: Borek Vojtěch, Cigler Antonín, Hosperger Florián, Hosperger Josef, Holejšovský František, Kratochvíl Josef, Machovský František, Nebřenský Josef, Polívka Antonín, Růžek František Špička František, Tomaides František, Tomaides Jan , Zadák Josef, Kořen Oldřich, Chvojka Antonín, Johanis Josef.Hulička Antonín, Johanis František, Chvojka Štěpán, Kadleček František.

A tak činnost hasičská je zaměřena jen na hlídky denní a noční v době žní. Po hlavních pracích na poli je prováděno několik cvičení. Schůze se nekonají, jen 1x za rok, neb mnozí funkcionáři jsou v poli válečném. Ze schůze 18.4.1915 byl zaslán pozdrav kamarádům na frontu.

1915

Téměř polovina hasičů je ve válce. Proto se valná hromada nekoná, ani volby činovníků.

Zvoní hrůzy zvon, zvoní války zvon,
zvoní lítost a bolest do všech stran,
čí ruce ho rozhoupaly ????

1917

Při všech bolestech doby válečné přichází ještě jedna událost….
Budou brát zvony, budou brát zvony ….

A tak se naposledy rozezvučely do tichého večera všechny najednou. Bylo to na rozloučenou. Přijeli vojáci a začali je snímat s věže. Ten velký byl rozbit a po kusech házen dolů. Byl to zvon, jež daroval štěpánovskému kostelu biskup Šebíř, když roku 1039 byl ve vojsku knížete českého Břetislava při válečném tažení do Polska. Dobyl tam města Hnězdna a s ostatky sv. Vojtěch a jinou válečnou kořistí přivezl i tento zvon. Zvon však byl puklý , a proto se roku 1824 v Praze přeléval.

Z věže byly sejmuty ještě dva menší zvony. Váha všech tří zvonů byla 823,5 kg a cena 3294 K.

Poslední velký zvon vážící 24 centýřů, tj. 14,78 q /1 centýř je 61,60 kg/ daroval zdejšímu kostelu roku 1552 Zdeněk Zručský z Chřenovic, který byl od r. 1546 až do r. 1553 pánem ve Štěpánově a v Dálkovicích. I tento zvon sejmuli a chtěli rozbít na kusy. Avšak náš II. Předseda B. Křečan řekl dost, počkat. Dojel na patřičná místa do Prahy a když přijel, vojáci tento zvon zavěsili zpět a tak dodnes jeho přičiněním máme tuto skvělou památku na věži našeho chrámu. Vždyť nejednou nás vyzýval ku požáru neb jeho hlas je slyšeti daleko široko. Tato událost se zvony se stala 8. Března 1917.

A další bolest, další rukují, tentokrát všichni do 42 let musí být do 24 hodin u svých pluků. Ze Štěpánova jich odchází dalších 19.

I v tomto roce jsou opravovány potřebné věci u stříkačky, nářadí a 4 hydranty. Sluhou sboru je Antonín Johanis.

Dle platného řádu se při pohřbu činného člena zúčastní celý sbor ve stejnokroji, při pohřbu přispívajícího člena jen 6ti členná deputace.

1918

Dne 28.10.1918 je konec první světové války, vojíni se vracejí, ale ne všichni. A tak někde je radost a někde bolest nad ztrátou syna, otce …..

I z našeho sboru se vrátil jednatel a pokladník, dále 11 členů sboru . 5 členů zůstalo v zajetí a vstoupilo do legií, 2 zemřeli na frontě a František Tomaides byl popraven v Oderzu v Itálii.

1919

Bohumír Křečan byl na audienci u pana presidenta T. G. Masaryka a u některých ministrů.

1921

Bohumír Křečan odchází do výslužby a stěhuje se do Dobřichovic.

1922

Jako III. Starosta sboru je zvolen 23.2.1922 Josef Nebřenský. Za sborového sluhu je zvolen pan Josef Prokop ml. za odměnu 24 K ročně. Výbor sboru čítá 13 členů. Sbor se zúčastnil okrskového cvičení v Dubovce a Keblově, okresního cvičení v Dubějovicích, Pavlovicích a Chotýšanech. Byl hašen požár v Chlumském lese. Sbor se i nadále účastní církevních slavností. Tuto zprávu zaslal zemský dozorce B. Křečan.

1923

4. ledna se konal ples u paní Huličkové, vstup pro všechny stejný 5 K. Pro krojované nebyla žádná výjimka. Hudba pana Kratochvíla. Sbor uspořádal doma 4 cvičení.

1924

Za sluhu je zvolen Josef Prokop st. za odměnu 30 K, přičemž je povinen zdarma stříkačku čistiti a v pořádku míti, aby se nestalo, že povrch je vyleštěný a uvnitř je tolik nečistoty, že se stříkačka nedá rozebrati. Jeden sluha se vyjádřil, že nevěděl, že se dá rozebrati.

Byla zvýšena pojistka za přípřež na 10.000 K. Byl přikoupen l díl hadic za 110 K. Sbor se zúčastnil veřejného cvičení v Chlumě a v Sedmpánech. Během roku proběhlo 12 výborových schůzí. Pan Antonín Albrecht ušil 20 pracovních obleků, sbor dodal vše potřené a od ušití l obleku se zaplatilo 18 K. Jsou hrána představení divadelní, a to 2x do roka. Je opraven vnitřek stříkačky zinkovým plechem. Byl dán návrh na zakoupení 5ti dílů hadic a staré nepotřebné se prodaly, l m za 5 K. Sbor se účastnil jednoho pohřbu ve Zdislavicích a jednoho ve Štěpánově.

1925

Sbor se účastnil 2 okrskových cvičení doma, dále v Bolině a Dálkovicích. 15. Června se konal ve Štěpánově župní sjezd. Sbor hasil při požáru ve Zdislavicích a ve Štěpánově. Na jedné ze schůzí byl dán návrh na zakoupení nové stříkačky. Bylo pořízeno l00m nových hadic. Při volbách byl zvolen hornistou a náměstkem velitele Václav Tichý. Byl uspořádán ples v hostinci u Huličků s hudbou pana Chvojky.

1926

Jar. Muzika provedl odbornou přednášku v samaritánském kroužku. Bohumíru Křečanovi, prvnímu náměstku předsedy České zemské hasičské jednoty, byl udělen diplom čestného členství v našem sboru. Byla zakoupena 1 stáloproudní berlová stříkačka za 440 K. Sbor se účastnil požáru v Ratajích. Pro pořádání schůzí se střídaly hostince.

1927

Sbor má 52 činných členů. Členové sboru se účastnili župního cvičení ve Vlašimi. Bylo dohodnuto, že ten, který se nezúčastní cvičení, musí předat oblek tomu, kdo jej nemá a rád by cvičil. Sbor se stává členem spořitelního a záložního spolku. Bylo uspořádáno okrskové cvičení v Souticích, kde se účastnili i Štěpánovští. Během roku bylo 5 výborových schůzí.

1928

V lednu byl uspořádán pro členy sboru samaritánský kurs. Sbor se opět účastnil několika akcí – okrskového cvičení v Kladrubech a Sedmpánech slavnostního předávání stříkačky v Souticích a odhalení pamětní desky spisovateli Vlčkovi ve Střechově. 13 členů se účastnilo sletu v Praze. Opět museli členové sboru zasahovat při požáru v Dubějovicích, v Sedmpánech a ve Štěpánově hořela Nevšímalova stodola. Během roku bylo 6 výborových schůzí. Sbor se účastnil společného sekerkového cvičení se členy sborů z Dubějovic a Sedmpán, což bylo přípravou na okrskové cvičení v Sedmpánech. Bylo objednáno 20 nových přileb.

1929

Sbor se účastnil okreskového cvičení v Javorníku, Dubějovicích a Pavlovicích. Spolu s okolními sbory se účastnil oslav 80. výročí narození T.G. Masaryka. Opět měl možnost vyzkoušet svou připravenost u 1 požáru ve Štěpánově. Byla uspořádána 3 cvičení se stříkačkou a 5 cvičení sekyrkových. Znovu se jednalo o koupi motorové stříkačky, neboť stará je již od roku 1883 značně opotřebovaná.

1930

28.4. se konala výborová schůze, jejímž hlavním bodem byla koupě nové motorové stříkačky. Částka, kterou obnáší, bude hrazena z části půjčkou sboru, spořitelního a záložního spolku, sbírkami občanů, správou občanského lesa, honebním společenstvím a příspěvek od obce bude činit 35.000 K. Stříkačka byla zakoupena od firmy Holeček. Tuto koupi uskutečnili pánové Tomaides Josef, František Špička a Karel Dub, protože si vše při hospodářské výstavě patřičně prohlédli. A tak 30. srpna 1930 byla motorová stříkačka slavnostně předána hasičskému sboru městskou radou. Byla zakoupena l nosítka a 2 torby s léky. Dále bylo zakoupeno 400 m hadic desítek, 144 m hadic osmiček, 27 párů šroubení, 37 těsnících kroužků, a to vše za částku 17.304 K. Částka 10.205 K byla zaslána ihned se žádostí, aby na zbytek 7.000 K bylo bez úroku posečkáno. Jmění sboru činilo pak už jen 1.954 K. Proběhlo okrskové cvičení v Dubovce, kde vypomáhal i náš samaritánský sbor.

Sbor se účastnil pohřbu Františka Jindry, jednatele župy podblanické ve Vlašimi.

1931

Sbor se účastnil okreskového cvičení ve Střechově, Dálkovicích a v Chlumě. S motorovou stříkačkou konal 9 cvičení. Opět hořelo, tentokrát v Dálkovicích. Správa občasnkého lesa darovala potřebné dříví na sušárnu hadic, která byla postavena „ve dvoře“. Toto dříví osekal pan Peroutka za 50 Kčs a odpadové třísky. Byly opraveny hráze rybníka „Belíka“, dány němu nové roury, aby v případě požáru mohl být vypuštěn na bližší místo. Během roku byly 3 výborové schůze.

1932

Sbor se účastnil okreskového cvičení v Souticích a župního sjezdu v Tichonicích. Činně zasahoval u 2 požárů ve Štěpánově. Na schůzích se připravovaly oslavy 50. výročí založení sboru. Byli přijati 2 čestní členové sboru a 4 nejstarším členům byly předány diplomy.

1933

Ať jsi přítel, či nepřítel,
hasičů máš býti ctitel.

50 let trvání sboru bylo důstojně oslaveno dne 7. Května. Dostavilo se 260 mužů z okolních sborů. Čestnými hosty byli Jan Balík z Vlašimi, cvičitel sboru a Bohumír Křečan, řídící učitel ve výslužbě a zemský dozorce župy. Byl přítomen i zástupce Občanské záložny ve Vlašimi. 8 párů děvčat prodávalo odznaky. Vstupné na slavnost bylo 2 Kč. Čistý zisk při oslavě byl 2.209 Kč a vydání činilo 1.527 Kč. Divadelní představení ve prospěch oslavy vyneslo 157,50 Kč. Byly pořádány i 2 taneční zábavy u Huličků a u Tomaidesů se vstupným 5 Kč.

Sbor zasahoval u požáru v Dubějovicích. V listopadu bylo uspořádáno ještě jedno divadelní představení s hudbou pana Štěpána Chvojky. Starostou sboru byl zvolen Josef Mánek, který byl ve Štěpánově od r. 1886 jako učitel, pak jako řídící učitel, od založení Kampeličky byl pokladníkem a předsedou dozorčí rady. Hořelo v Panském mlýně. Na oplátku návštěvy při jubilejní slavnosti se sbor účastnil cvičení v Bolině, ve Vlašimi, v Sedmpánech a v Hulicích. Pozorností obce bylo pojištění zbrojnice a stříkaček.

1934

Není hasič jako hasič,
cílem všech je ale hasit …………

Sbor zasahoval při 2 požárech ve Štěpánově „v sedle“ a setkal se s nemilou kritikou některých občanů, kteří dovedli jen pomlouvat, ale pomoci při ohni se vyhýbali, jak jen mohli. Třikrát se konalo cvičení se stříkačkou s vyzkoušením hadic. Byla uspořádána 2 divadelní představení. Uskutečnil se také první ples v „Sokolovně“. Sbor mě 37 činných a 136 přispívajících členů.

1935

Zemřel II. Starosta našeho sboru B. Křečan. Na pohřbu 15. dubna byli také 4 zástupci našeho sboru.

Oprava praporu si vyžádala částku 2.900 Kč a zhotovení skříně na prapor částku 200 Kč. 4 členové výboru se účastnili valné župní hromady. Bylo přijato 10 nových členů z řad přispívajících. Opět se uspořádala 2 divadelní představení. Ples u Tomaidesů byl ohlášen se vstupným 5 Kč.

1936

Sbor má na vkladní knížce Kampeličky 2.389 Kčs . Za Josefa Hospergera, který byl pokladníkem 33 roky, je zvolen František Špička. Byla opět 4 divadelní představení. Během roku se konalo 6 výborových schůzí. Sbor musel zasahovat u 5 požárů ve Štěpánově a s 8 muži ještě u požáru v Tehově na žádost statku.

2 členové se účastnili režiserského a divadelního kursu ve Vlašimi. V předvečer narozenin T.G. Masaryka byl uspořádán průvod k rozžaté vatře na sokolském cvičišti.

1937

Během roku byly jen 3 výborové schůze. Hořelo ve mlýně u Šimáků a v Dálkovicích u Veselků. Sbor se účastnil župního cvičení ve Vlašimi a okrskového cvičení v Ratajích. Vlašim byla ustavena okresním městem a i této slavnosti se sbor dobře zhostil. Byly opět předvedeny 2 divadelní hry. Peněžní hotovost byla 4.134 Kčs. Účet za hadice byl v tomto roce vyrovnán. Ještě trvá dluh za motorovou stříkačku 24.500 Kčs . Sbor dostal podporu z věcného hasičského fondu 3.000 Kčs a ta byla použita na zaplacení stříkačky. Sbor byl přítomen na oslavách Mistra Jana Husa. Konala se valná hromada u Huličků. Pro nemoc se vzdává funkce starosta sboru a při odchodu vyzývá členy, aby rádi konali svou práci a službu v hasičském sboru a slušným vystupováním na veřejnosti dokázali, že náš sbor je vzorem pořádku a kázně. Josef Mánek se stává čestným starostou sboru.

1938

Novým starostou sboru je zvolen Josef Tomaides. Během roku byly 3 výborové schůze. Konal se ples u Tomaidesů s hudbou pana Johanisa a se vstupným 5 Kčs. Sbor se účastnil leteckého náletu a CPO. Na schůzi valné hromady byly přečteny nové stanovy.

23. září ... opět smutný den černě zapsaný v paměti i v knihách ... m o b i l i z a c e!

Všichni muži do 40 let museli nastoupit vojenskou službu. Německo zabírá české pohraničí a zmenšuje naši už tak malou, ale krásnou vlast. Při mobilizaci účinkoval náš sbor současně jako CPO.

1939

Všichni pamětníci vzpomínají na tento rok se slzami v očích. 15. března nastala okupace českých zemí a nad Pražským hradem se objevila fašistická vlajka s hákovým křížem. Hitler přijel do Prahy a prohlásil naše země za „Protektorát Čechy a Morava“. Hlavou státu se stal Emil Hácha. Gestapo bylo pro každého poctivého člověka postrachem. Okupanti mučili, zabíjeli starce, děti, ženy. Smrtí trestali i poslech zahraničního rozhlasu.

Členové sboru konali hlídky v době žní i ve dne a v polích. Zábavy se žádné nekonaly, jen vyjímečně nějaký ples.

1940

Válečná situace se přiostřovala. Někteří občané museli na nucené práce „do říše“. Množí tam dlouho nebyli, utekli domů, ale museli se skrývat , aby na ně četníci nepřišli. Obyvatelstvo vesnic trápily povinné dodávky a rekvizice. Převažovalo se obilí, přebytky se braly, někoho stihla i pokuta a někdy i hospodáře zavřeli.
Objevily se lístky na potraviny a na textilní zboží byly body. Příděly se neustále snižovaly.

Podle válečného plánu měla být část českého národa vyhubena, část vystěhována a zbytek poněmčen. Koncentrační tábory a věznice se plnily i nevinnými.

1941

Válka se rozšířila na celý svět. Fašisté se nezalekli ani síly Sovětského svazu a bez vyhlášení války vtrhli 22. června 1941 na jeho území. Celý svět žil v bídě, hladu a nemocích. Všechno, co bylo vyrobeno a vypěstováno, bylo určeno na frontu.
Veškerá činnost hasičstva byla zastavena.

1942

Proti nacistickému Německu a jeho plánům ovládnout celý svět bojovalo téměř 30 států světa. Jejich společný zájem na porážce fašizmu je spojil v tak zvanou protihitlerovskou koalici.

V tomto roce bylo Německo na vrcholu své moci. Zvláštní zájem soustředili fašisté na vyvraždění Židů, které soustřeďovali do židovských gét a odtud je vozili do koncentračních táborů na smrt. Také ze Štěpánova byla odvezena čtyřčlenná rodina člena našeho sboru Karla Duda a již se nevrátila.

1943

Činnost sboru byla omezena na minimum. Všechny síly a myšlenky byly pod vlivem neustálého strachu a hrůzy. Přestože fronta byla daleko, nebylo nikomu lehko.

1944

Nastal válečný obrat. Německo ustupuje ze Sovětského svazu zpět na západ. Českoslovenští vojáci pod vedením Ludvíka Svobody bojují u Sokolova, Charkova a Kyjeva. Zprávy o jejich úspěších v boji proti okupantům se dostávají do vlasti a posilují odpor i ve vnitrozemí. Vznikají revoluční výbory, které jsou velkou oporou bojujících partyzánů. Slovenské národní povstání 29. srpna 1944 bylo začátkem konce fašistické nadvlády v Evropě i v celém světě.

1945

Přestože z našeho sboru nebyl nikdo zatčen ani popraven, přece byli 2 muži v „říši“, odkud utekli, museli se skrývat v lesích a z toho jim zůstalo jen podlomené zdraví. I v našem městečku se našli kolaboranti, kteří udávali a poctiví vlastenci se museli mít před nimi na pozoru. Byly by toho celé knihy, co musel český člověk vydržet a vydržel …

Kdo cítí vůni obilí,
není vždy hospodářem,
kdo ohně zapaluje,
nemusí být vždy žhářem.

Je jaro, práce na plno rozběhnuté jsou smutné a v polích s novým obilím rostou jámy od shozených bomb. Ustupující německá armáda prochází i Štěpánovem, zanechává po sobě mrtvé a raněné, zanechává po sobě stopy svědectví krutosti a nelidskosti. Za nimi však přicházejí unavení a vyčerpaní sovětští vojáci-naši osvoboditelé. Vítali jsme je už rozkvetlými šeříky a úsměvem. Přestože v tuto dobu již kvetou jabloně i jiné stromy, tenkrát ještě ty květy nebyly krásné, ani nevoněly,tenkrát jen hrůza a krev byly v nich.

Až teprve 9. květen všechno změnil. Vykouzlil štěstí a úsměv pro všechny, kteří se po dlouhé době shledali, pro všechny, kteří už mohli volně a svobodně dýchat a všem bylo vidět na tvářích nepsané poděkování těm, kteří se zasloužili o osvobození naší vlasti.
Smutně ovšem přijímali osvobození ti, jejichž členové rodin padli na barikádách, jako pan Všetečka a pan Kodet.

První výborová schůze našeho sboru v osvobozené republice se konala 27.12. v místnosti pana starosty. Sbor s napětím očekává nové stanovy, kdy přijdou a co všechno přinesou. Cíl, kterým je české hasičstvo vedeno, zůstane stejný – chránit a zasahovat a likvidovat požár.

Od požáru požárník
název svůj teď dostal,
ničit oheň vždy a všude,
ten úkol mu zvostal.

První ples v nové republice se konal v Sokolovně za řízení kapelníka Antonína Vobeckého, vstupné 25 Kčs. Hudba stála 2.500 Kčs pro 12 členů kapely.

1946

Výroční schůze se účastnilo 41 členů. Při vybírání členských příspěvků od přispívajících členů bylo získáno 4.370 Kčs. 6 mladých členů sboru se odstěhovalo do osvobozeného pohraničí. Během roku se konaly 4 výborové schůze. Členové sboru konali hlídky v kině.

1947

Byl uspořádán ples v Sokolovně s hudbou pana Johanisa za 3.000 Kčs pro 10 členů souboru. Jelikož se ve Štěpánově ustavily 2 kapely, bylo dohodnuto, že se na plesy požárníků budou střídat. Sbor zasahoval u požáru v Kácově. President Dr. Edvard Beneš navštívil Vlašim a jeho uvítání byli přítomni i členové našeho sboru. Byl proveden nábor mezi mladými, aby se rozšířil počet členů sboru a aby se sbor omladil.

1948

Konal se tradiční hasičský ples u Tomaidesů, hudba Josefa Johanisa. I revoluční únorové události zasáhly mohutně do naší obce i do činnosti našeho sboru. Všechny akce se stávaly převážně záležitostí lidu, kapitalistické vlivy ustupovaly do pozadí.

1949

Konala se valná hromada v hostinci u Tříšků. V hostinci u Tomaidesů se konal ples s hudbou pana Vobeckého. V obci byl zaveden místní rozhlas a bylo také poprvé vyzkoušeno svolání členů sboru rozhlasem k námětovému cvičení.

1950

Novým předsedou sboru je zvolen pan František Kubát. Sbor se účastní oslav 1. máje. V prvním pětiletém plánu je dán návrh na stavbu nové zbrojnice a vybráno místo pod Sokolovnou. Byl dán návrh na koupi nové stříkačky, jelikož stávající se stále opravuje a není na ni spolehnutí.

1951

Členská základna sboru se zvětšila o 12 mladých členů. Do hasičského sboru jsou také poprvé přijímány zájemkyně z řad žen a 7 mladých děvčat. Znovu se mluví o koupi nové stříkačky.

1952

Sbor se účastnil požáru u Kadeřábků v Dubějovicích. Protože nebyl dopravní prostředek k tažení stříkačky, zastavil velitel traktoristu z STS a dal mu příkaz k odvezení stříkačky k požáru.

Byla zakoupena nová stříkačka a nové auto značky FORD. Auto i stříkačka je umístěn v garáži a dílně pana Tomaidesa. Strojmistrem nové stříkačky je Josef Chvojka, který se účastnil kurzu strojmistrů.

Na výroční schůzi se dostavují zástupci OV ČSPO z Vlašimi, soudruzi Hromas a Hrdina, dále členové okresního výboru Roubal a Křiváček aj..

Je vidět, že mají kladný vztah k našemu sboru a tak přicházejí s dobrými nápady, s přednáškou i s úkoly, které je třeba plnit. Provádějí se preventivní prohlídky. Je utvořeno 9ti členné družstvo k obsluze nové stříkačky a k požární hotovosti. Je utvořeno i soutěžní družstvo, které vede Josef Hauser. Soutěžní výcvik provádí František Kořen a za jeho svědomitého vedení a vystupování je družstvo ze Štěpánova vždy mezi nejlepšími, a to v Souticích, Zdislavicích, Načeradci, Vlašimi, Chlumu i doma ve Štěpánově.

1953

Hotovost ve starých penězích byla 11.283 Kčs . Po měně a různých uspořádaných akcích má sbor 2.304 Kč  nových peněz. Je utvořeno družstvo mladých děvčat, které připravuje na soutěž opět bratr Josef Hauser. Sbor se účastnil oslav 1.máje ve Vlašimi.

Na auto je umístěn naviják hadic. Sbor se přihlásil k odběru časopisu „Požární ochrana“. Několik členů má opravdový zájem na tom, aby sbor byl vždy připraven k akci, ale kde jsou další ???

1954

Štěpánovský sbor se začíná aktivně zapojovat do soutěží pořádaných v rámci okresu Vlašim. První soutěžní družstvo je sestaveno z těchto členů: Bílek Antonín, Hauser Josef, Hromas Josef, John Jaroslav, Kořen Oldřich, Kořen František, Simandl Jan, Šamša Antonín, Zeman Miroslav, Kořen František je velitelem soutěžního družstva.

9. května se členové sboru účastnili pohotovostní a pořádkové služby při motocyklových závodech Svazarmu, které se konaly kolem Štěpánova.

1955

I v tomto roce se pořádá tradiční požárnický ples v Sokolovně s hudbou pana Johanisa. Pro 12 členů hudby bylo vyplaceno 850 Kčs, vstupné bylo 6 Kčs. Při výroční schůzi bylo uděleno čestné uznání zasloužilým členům: Boušek Rudolf, Dvořák Josef, Machovský František, Mastík Josef, Musil František, Kubát František, Prokop Josef, Svoboda Antonín, Špička František, Veselý Antonín, Zeman Antonín. Provádějí se preventivní prohlídky.

1956

Přistoupilo 12 nových členů a byla utvořena 2 soutěžní družstva. Strojmistrem je Oldřich Kořen. Při plese u Huličků /nyní u Tomaidesů/ byl příjem 891 Kčs a vydání 1.109 Kčs, doplácelo se tedy 218 Kčs. Na ples se nebralo, a proto byl příjem u pokladny tak malý. Školení žactva se ujímá bratr Kubát. Volby funkcionářů se konají každý rok.

1957

Opět se pořádal ples v Sokolovně, dechová hudba Fr. Kadlečka. Konala se okresní soutěž požárních družstev ve Štěpánově, které se zúčastnilo 13 soutěžních družstev, z toho 2 družstva žen. Soutěžní družstva se vítala na náměstí s praporem a s vítací četou požárníků.

Velitel sboru hájit důsledně zájmy požárníků a nechtěl, aby se požární auto používalo k jiným účelům. Měl proto velkou rozepři s MNV a tak o výroční schůzi musel odstoupit. Ze sboru však neodešel a funkce velitele se pak znovu ujal v roce 1968, ovšem už za jiných podmínek. V obci se zakládá JZD.

1958

Konečně se dostala na řadu stavba požární zbrojnice. První dotace na tuto akci činila 42.000 Kčs, druhá 50.000 Kčs. MNV doplatil částku 120.000 Kčs. Myslíme si, že celá stavba stála mnohem víc. Každý člen měl v prvním roce stavby odpracovat 24 hodin brigády. Bylo přiděleno nové požární vozidlo ..“TATRA 805“ s kompletním vybavením. Za toto vozidlo patří dík bývalým pracovníků OIPO ve Vlašimi, a to soudruhům Hrdinovi a Hromasovi, kteří stavěli sbor ve Štěpánově na druhé místo za sbor vlašimský.
Byla provedena 4 poplachová cvičení a ustanoveny žňové hlídky. Přistupují noví členové. Je zřízen poplachový plán. Výborové schůze se konají ve spolkové místnosti na radnici.

Na okresní konferenci je delegován František Kubát. Za vedení Josefa Hausera se umístilo družstvo žákyň na 1. místě v soutěži, a tím postoupilo do krajské soutěže v Lysé nad Labem. Družstvo mužů se účastnilo okrskové soutěže v Pravoníně.

Pro veřejnost jsou promítány filmy s vhodnými tématy, jak předcházet požárům. Sbor uspořádal zájezd do Prahy na vystoupení cirkusu BUŠ.

1959

Sbor se opět účastnil oslav 1. Máje ve Vlašimi. Je zřízen požární poplachový plán. Požárnický ples se konal v Sokolovně za řízení kapelníka Josefa Kokty. Silvestrovská zábava se konala u Huličků-Tomaidesů opět s hudbou pana Kokty.

Kronika Sboru dobrovolných hasičů Města Trhový Štěpánov
II. část (od roku 1960)

1960

Členové sboru pomáhají při sklizni a výmlatu obilí, neb téměř všichni zemědělci jsou už členy družstva. Ustavují se žňové hlídky. Konají se preventivní prohlídky a na zjištěné závady chodí kontroly členů sboru. Bylo provedeno školení občanů s požární tématikou a doplněno vhodnými filmy.

1961

Hrubé zdivo požární zbrojnice je hotovo a dělá se vazba.

1962

Byla opravena hráz rybníka „Belíka“. Bratr Tomaides František se ujímá cvičení žactva. Včasným zásahem při požáru v Dálkovicích u Kučerů se zabránilo dalšímu rozšíření ohně. Přestože požár vznikl večer, byl brzy uhašen. Též při vznícení píce ve sklaďáku JZD ve Štěpánově dokázal sbor svoji připravenost a pohotovost. V důsledku toho jsou nutné preventivní prohlídky na budovách JZD.

1963

Při oslavě 80. výročí založení sboru bylo provedeno cvičení žactva a místného sboru mužů, ukázka požárního útoku, po ukončení se konala taneční zábava. Celková účast byla slabá. Při této oslavě bylo uděleno několika členům čestné uznání za dosavadní práci ve sboru. A tak v době motorizmu a vesmírných letů máme pro ty zasloužilé aspoň náruč květů.

1964

Od 7. ledna je novým předsedou sboru Josef Hromas. Sbor zasahoval u požáru v Chlumě, v Souticích, v Sedmpánech a při hašení žita ve Štěpánově „za struhy“, které chytlo od vlaku. I když požár vypukl v neděli, členové sboru byli na dosah, a tak včasným a rychlým zásahem ze 35 ha žita bylo požárem zachváceno jen 2,5 ha. Jelikož auto a stříkačka je v nouzovém uskladnění a v zimním období se nedá nastartovat, je to ohlášeno okresnímu výboru požární ochrany. Námětové cvičení se koná každý rok a v jiné obci okrsk

1965

Sbor se opět účastnil oslav 1. máje ve Vlašimi. Byly provedeny 2 přednášky pro členy, které pojednávaly o požárnictví v celostátním měřítku. Členové se účastnili 20. výročí osvobození ČSR Sovětskou armádou. Byla provedena l přednáška v kinosále na téma „Prevence a první zásah při vzniku požáru“ a byla doplněna filmem.

Bylo zakoupeno 6 dílů hadic a l proudnice. Schůze výboru se konaly v hostinci u Sluníčků – Tříšků. Výroční schůze se konala v restauraci U nádraží, kde byli přítomni i zástupci MNV s. Martínek, za Sokol s. Vašíček, za ČČK s. Voříšek, za JZD s. Boušek a za OV PO s. Pěnkava. Kulturní vložku provedli žákyně – mladé požárnice. Bylo získáno 5 nových členů sboru.

1966

Je dokončena požární zbrojnice a požární technika přesídlila do nového stánku. V budově požární zbojnice je též vybudováno zdravotní středisko a kanceláře MNV. Celá budova má ústřední vytápění, takže požární technika může býti v každém období ihned použita. Ve věži budovy je sušárna na hadice. Veškerá technika požární je pohromadě a kdykoli k použití. V budově je též místnost pro konání výborových schůzí.

1967

Jsou vydány členům nové členské průkazy. Bratr Kubát provedl 2 školení v místní škole na téma „jak předcházet požárům“.
V srpnu byl velký požár ve statku v Souticích /samovznícení píce/. Náš sbor se plně zúčastnil a byl v činnosti celé odpoledne i celou noc, kdy celou situaci ještě zkomplikovala veliká bouře a déšť.

Výroční schůze se konala v restauraci U nádraží, kulturní vložku mladých požárníků připravil bratr Šesták učitel zdejší školy. Schůze se účastnil i bratr Terešák, předseda ČSPO v Benešově.

1968

Na ustavující schůzi poprvé v nové zbrojnici se dostavili i zástupci MNV Josef Malý a Stanislav Martínek. Byl přítomen i člen rady Josef Voříšek. Z našich řad byl navržen okrskovým velitelem Milan Boušek pro svou vzornou práci a dobré organizační schopnosti.
8 členů vstoupilo do řad požárního sboru. Byly provedeny zkoušky obou stříkaček. Na okresní konferenci jsou delegováni bratr Boušek a bratr Šamša.

Při výroční schůzi v restauraci u nádraží bylo vzpomenuto 50. výročí vzniku ČSR, 20. výročí znárodnění a ustavení federativního státu Čechů a Slováků.

1969

4. března ve 4 hodiny ráno hořely 2 domy ve Štěpánově „v bráně“ u Motyčků a u Hanousků.
Žactvo cvičí pod vedením Jindry Vobeckého, účastní se soutěží a získalo čestné uznání za II. Místo. Mladí požárníci konají žňové hlídky, a to zvláště při příjezdu a odjezdu vlaku.

Bylo provedeno námětové cvičení ve Štěpánově. Členové sboru i nadále provádějí preventivní prohlídky jednotlivých domů i veřejných a státních budov.

V katastru Hulice-Borovsko vypukl 7.11. lesní požár, ke kterému bylo povoláno i členstvo štěpánovského požárního sboru. Přestože byla akce prováděna v noci, byla zdolána s úspěchem.

Bratr Veselý Antonín se vzdává funkce jednatele pro svůj pokročilý věk a za něho nastupuje Tomaides František. Sbor uspořádal zájezd do Prahy na hokejový zápas ČSSR – Kanada. Námětové cvičení bylo provedeno v Dálkovicích. 32 členů sboru se účastnilo pohřbu bratra Kubáta, bývalého předsedy. Byl přítomen i bratr Terešák z Benešova. Byl zde i jeho věrný kamarád Rudolf Verdán, který pronesl smuteční projev nad hrobem.

1970

Byla provedena oprava motoru požárního auta. Přistoupilo 5 mladých členů. Provádí se sběr starého železa. Byl uspořádán zájezd do Prahy na divadlo v Nuslích „Uličnice“. Na výroční schůzi se dávají závazky pro příští rok. Byl vypracován výhledový plán, ustavující schůzi řídil nejstarší člen výboru František Tomaides, který je zároveň okrskovým preventářem. Byla uspořádána kateřinská zábava v Sokolovně.

1971

Oprava stříkačky PS 8. Byl likvidován menší požár u pana Barka, který vznikl v l hodinu v noci. Po opravě stříkaček byly obě vyzkoušeny. Je veden zápis o spotřebě pohonných hmot. Během roku bylo l0 výborových schůzí a l výroční v restauraci U nádraží. Kulturní vložku na této schůzi provedli žáci místní ZDŠ. Zprávu o činnosti přednesl předseda Josef Hromas. V Sokolovně byl uspořádán požárnický ples za řízení kapelníka Novotného se vstupným 10 Kčs.

1972

Delegátem na okresní konferenci ČSPO byl zvolen Milan Boušek. Pro nemoc odchází z funkce jednatele bratr Tomaides, novým jednatelem je zvolen Vladimír Hotovec. Strojník bratr Zabloudil Zdeněk se vzorně stará o svěřenou techniku. Pro doplnění výstroje jsou objednány různé potřeby. Opět se provádí preventivní prohlídky domů. Opět se konal v Sokolovně ples zařízení kapelníka Josefa Kokty. Při volbách do MNV jsou i ze sboru požárníků zvoleni 3 členové: Josef Hromas, Ladislav Kott, Vladimír Hotovec.

1973

V restauraci U nádraží byl uspořádán okrskový aktiv. Sbor uskutečnil zájezd do divadla v Nuslích. Sbor se účastnil oslav l. máje ve Vlašimi. 29.7. se sbor účastnil se svým praporem otevření nové požární zbrojnice v Souticích. Bylo zakoupeno l0 nových vycházkových obleků. K 90. Výročí založení sboru promluvil na výroční schůzi Josef Bárta, ředitel zdejší školy ve výslužbě.

Na této schůzi bylo 20ti členům předány věrnostní medaile za 20 let služby v požární ochraně, dalším 10 členům byla předána čestná znání za dlouholetou činnost ve sboru požárníků.

1974

Členové sboru provádějí sběr železného šrotu. Byly přezkoušeny motorové stříkačky, aby pro případ požáru byly v pohotovosti. Sbor poskytl TJ Sokol 1.500 Kčs na adaptaci Sokolovny, neb je to jediná budova, ve které se dají pořádat schůze a taneční zábavy. Sbor se účastnil námětového cvičení v Javorníce a slavnostního otevření nové zbrojnice v Dubějovicích. Při této slavnosti byla též okrsková soutěž, při které Štěpánov obsadil 2. místo. Členové se i nadále účastní plnění volebního programu NF a pomáhají brigádami místnímu JZD.
Na okresní konferenci jsou delegováni Milan Boušek a Antonín Šamša. Na výroční schůzi byli přítomni i zástupci MNV, JZD a hosté z okolních sborů.

1975

Mladí požárníci se účastnili soutěže ve Zdislavicích a okrskové soutěže v Sedmpánech. Na obou soutěžích se družstva čestně umístila. Přede žněmi jsou vyzkoušeny obě stříkačky, nové hadice jsou namočené vodou, aby vše bylo připraveno na nečekaný a rychlý zásah.

1976

Opět byl uspořádán ples v Sokolovně za řízení Josefa Kokty. Na ples chodily zvát dvojice ze sboru požárníků a této akce se účastnily i ženy. Za úspěšnou činnost a dobré výsledky v soutěžích byla mladým požárníkům zakoupena kytara. Na výroční schůzi se dostavilo z místní jednoty 70 členů a hosté z Dubějovic. Kulturní vložku provedli žáci místní školy pod vedením bratra Jindry Vobeckého. Hotovost v pokladně sboru činí 12.544 Kčs.

1977

V předvečer májových oslav se sbor účastnil slavnostní vatry. Na 1. máje byli členové sboru ve stejnokroji v májovém průvodu ve Vlašimi. Mladí požárníci se i nadále účastní hry „Plamen“ pod vedením Jindry Vobeckého. Byla provedena 2 námětová cvičení ve Štěpánově a l cvičení okrskové. Opět se provádí preventivní prohlídky a dohlídky.

60. výročí oslav VŘSR se konaly také v naší obci a členové ČSO se účastnili v hojném počtu.

Sbor se také účastnil mírové slavnosti na Konopišti.

Jako každoročně i letos se konal požárnický ples, při kterém hrála hudba „Lesanka“ z Kácova s kapelníkem panem Kmochem. O výroční schůzi bylo vyhlášeno splnění závazků na počest VŘSR. Za dlouholetou činnost bylo uděleno 8 členům čestné uznání.

1978

Ve Štěpánově se konala okrsková soutěž. 18 členů získává odznak „Vzorný požárník III. stupně“. Konají se i nadále preventivní prohlídky ve všech obytných budovách, na farmě JZD i v továrně v ELKU. Mnohde se tyto prohlídky konají povrchně. Proto byli členové s tímto úkolem řádně seznámeni s ohledem na důležitost a nutnost ochrany socialistického a i soukromého majetku. Dvojice preventářů byli příslušně proškoleni. Nejvíce péče je stále věnováno ošetřování techniky, protože především v ní je záruka včasného zásahu.

Sbor se opět účastnil oslav 1. Máje ve stejnokroji. Mladým požárníkům bylo zakoupeno 12 stejnokrojů. Mladí požárníci se účastnili branného závodu ve Vlašimi.

1979

Mladí požárníci se na soutěži umístili takto: děvčata na 5. a chlapci na 7. místě. Soutěž byla velmi početně navštívena. Družstvo mužů se dobře umístilo na okrskové soutěži ve Chmelné,. U stříkačky „16“ byla provedena generální oprava v Táboře a stála 18.000 Kčs . Byly uspořádány 4 taneční zábavy v Sokolovně s velmi dobrou účastí návštěvníků. Sbor se opět účastnil mírové slavnosti na Konopišti.

O jedné volné sobotě se uskutečnil sběr železného šrotu s výsledkem 81q. Byly namočeny nově zakoupené hadice, neb dlouhé skladování jim neprospívá a způsobuje zbytečná vydání. Byl uskutečněn zájezd do Prahy na kabaretní večer „U Fleků“. Během roku se konalo 8 výborových schůzí. Pro sbor a pro potřeby základní organizace byl zakoupen fotoaparát s bleskem. Bratři Fribling a Uhlíř se účastnili kurzu v Bílých Poličanech.

1980

1.února se konala výborová schůze okrsku s hojnou účastí za přítomnosti předsedy OV ČSPO s. Terešáka. Na této schůzi byl zvolen 15ti členný okrskový výbor . Okrskovým velitelem se stal Josef Veselý. O významu tohoto výboru a jeho činnosti hovořil s. Béza z Hulic. Náš sbor se obohatil novým autem a cisternou „CAS 25“, dále novou stříkačkou PS 8 a dostatkem pogumovaných hadic. Členská základna sboru se rozrostla na 114 členů, z toho 11 žen.

Sbor se opět účastnil Májových oslav a mírové slavnosti na Konopišti. O výroční schůzi bylo 8 členů odměněno pamětními medailemi za 20 let práce pro požární ochranu, 2 členové dostali medaili za 30 let práce a čestné uznání od okresního výboru ČSPO dostali rovněž 2 členové.

1981

Mladí požárníci se i nadále účastňují hry „Plamen“, a to v Černém lese u Benešova. Soutěžní družstvo mužů se účastnilo oblastní soutěže v Hulicích. Během roku se konalo 6 výborových schůzí a l výroční, a to už v nové jídelně JZD. Při zmíněné výroční schůzi bylo uděleno čestné uznání 10 členům od místního výboru požární ochrany. Od krajského výboru ČSPO obdržel čestné uznání Bohumil Boušek a Jan Lejček. K 50. Životnímu jubileu dostal čestné uznání a věcný dar Milan Boušek od místního výboru ČSPO. K 75 letům života dostal čestné uznání a věcný dar Bohumil Boušek a Jan Lejček i od místního výboru ČSPO. Za odměnu za dobrou práci uspořádal sbor zájezd do Prahy do divadla ABC.

13 členů sboru obdrželo věrnost ní medaile za 30 let členství a 3 členové za 20 let práce v požární ochraně.

1982

Sbor uspořádal další tradiční ples v Sokolovně s bohatou tombolou na kterou členové přispívali finančně i věcně. 6.června byla uspořádána oblastní soutěž v Chlumě, kde se soutěžní družstvo ze Štěpánova umístilo na 2. místě pod vzorným vedením velitele družstva Josefa Musila.

24. června ve 23.30 hodin dostává předseda telefonickou zprávu, ve které je sbor naléhavě vyzýván o pomoc při požáru LTD ve Vlašimi. U tohoto požáru zasahuje poprvé náš cisternový vůz „CAS 25“. Na dálkovou dopravu vody byla napojena i stříkačka PS 12. Z našeho sboru byl u požáru nejdříve Jaroslav Uhlíř, který byl toho času právě ve Vlašimi, a tak dokázal,že na školení v Bílých Poličanech nebyl zbytečně.

Členové sboru se účastní plnění volebního programu NF i plnění svých závazků na zvelebení obce.

Při příležitosti oslav 65. výročí VŘSR v naší obci bylo vzpomenuto i 60. výročí založení SSSR. I této vzpomínkové slavnosti se účastnili členové našeho sboru.

26. listopadu přivezli bratří Emanuel Pazour, Jaroslav John a Jaroslav Fribling nově opravený prapor z Javorníka ve Slezsku a při výroční schůzi 28. listopadu v jídelně JZD byl slavnostně předán celému sboru, a to právě v předvečer

100. výročí založení sboru. Každý obdivoval mravenčí práci těch rukou, které opět vykouzlily prapor do původní krásy . Tisíce stehů bylo třeba k obnovení našeho praporu. Při této příležitosti bylo vzpomenuto velitele Josefa Houdka a jeho manželky, kteří tento krásný prapor našemu sboru věnovali, a to roku 1884. Kéž naše generace s láskou a pečlivostí opatruje tento dar pro další století.

V celém benešovském okrese nemají tak krásný prapor, tak cennou a dnes již historickou památku.

Na výroční schůzi se již několik let dostavuje bratr Vinš z Dubějovic. Přijel i bratr Terešák, okresní předseda ČSPO v Benešově. Ve svém projevu hodnotil práci všech požárníků za uplynulý rok a popřál k nastávajícímu jubilejnímu roku hodně úspěchů a pohody při slavnostním konání všech akcí v rámci oslav 100. výročí.

Byl zvolen nový výbor. Při schůzi byla opět kulturní vložka žáků místní ZDŠ.

18. prosince se uskutečnil zájezd do Prahy na „Pošumavské posvícení“.

Je třeba poděkovat všem členům výboru i těm občanům, kteří se o dění ve sboru zajímají a svojí prací pomáhají plnit jeho svěřené úkoly /preventivní prohlídky, brigádnické hodiny, práci v JZD a MNV/. Je třeba poděkovat všem, kteří svou práci nezištně věnují pro blaho našeho sboru i pro naše kdysi krásné a bohaté město. Práce ve sboru se udělalo hodně a ještě více na nás čeká, vždyť v roce 1983 oslavíme veliké a slavné výročí 100 let od založení našeho sboru. Vzpomeneme prvních zakládajících členů, jejich záslužné práce i toho, v jakých podmínkách tehdy museli vést první kroky do života bojovníků proti požárům.
Věříme, že oslava bude alespoň tak důstojná jako při 25. výročí nebo při

50. výročí, kdy se při této příležitosti konal župní sjezd kraje Podblanického, na kterém se sešlo na 260 uniformovaných mužů. Bude jich u nás aspoň tolik, či víc? Vždyť při takovém výročí ,jako je 100 let trvání činnosti sboru hasičů a požárníků bude hezké poohlédnutí zpět s vyhlídkami do budoucna.

Přejeme sboru hodně štěstí,
by chalupy nehořely,
by si všichni spokojeně
svoji stovku oslavili.

1983

30. ledna 1883 bylo založení Sboru dobrovolných městských hasičů ve Štěpánově.

Hasiče a požárníky
sto let právě pojí,
ať to bylo v běžné práci
či v plamenném boji.

Na památný dne 30. ledna 1983 byla svolána schůze celého sboru, aby se důstojně oslavilo 100leté výročí založení sboru dobrovolných hasičů v Trhovém Štěpánově. Tento den byla právě neděle, a tak se slušelo oslavit toto výročí mší svatou za všechny zemřelé členy hasičského sboru a za jeho zakladatele pana faráře Františka Bejčka, který byl 23 roků jeho starostou. Přítomný varhaník pan Šlehuber, hudebník a zároveň literární skladatel si pro tuto příležitost vybral svá slova i svůj nápěv následující písně:

100 let ČSPO (30. ledna 1983)

Již sto roků nám uplynulo,
ach, jak uběhl ten čas,
kdy v naší štěpánovské obci
zazněl nám hasičů hlas.

Spojili se, by pracovali,
chránili domy, úrodu,
k prospěchu města i svých bližních,
k slávě českému národu.

Dnes v tomto den my vzpomínáme
všech těch, jenž Pán Bůh povolal
a modlíme se za ně stále
by ve své říši mír jím dal.

K rozkvětu obce směřovali,
bližnímu v neštěstí každý pomáhal,
k pomoci byli připraveni,
když živel oheň všechno bral.

Spolek však žije v obci dále,
nepřišel nazmar, musí žít,
i dnes jsou připravení stále
ve šlépějích svých otců jít.

Prosíme vroucně Pána Boha,
by práci jejich požehnal,
do dalších let pevné zdraví,
po smrti nebe své jim dal.

Přítomní farníci přijali tato slova s dojetím i slzami v očích, mnozí si vzpomněli i na své blízké, také bývalé hasiče.

Slavnostní schůze se pak konala odpoledne v jídelně JZD. V čele místnosti visela státní vlajka, dále prapor hasičského sboru a obraz tehdejšího presidenta Gustava Husáka. Na zadní stěně vlajka požárníků z okresu, obraz Františka Bejčka, prvního starosty sboru 1983-1906, dále obraz Bohumila Křečana, druhého starosty sboru 1906-1921 a zároveň zemského dozorce Podblanické župy č. 44.

Ve 14 hodin se začínají scházet první účastníci a na listině přítomných přibývají jména mladých i dříve narozených požárníků. Ve 14,30 hodin zahajuje předseda sboru Emanuel Pazour slavnostní schůzi. Vítá všechny přítomné členy a také hosty, kterými byli:

  • Za MNV Štěpán Johanis /předseda/

  • Za JZD František Boušek /předseda/

  • Za KKOV Slavomír Kadlec

Povstáním a minutou ticha byla uctěna památka těch, kteří již nejsou mezi námi.

Bratr Antonín Šamša, jednatel, přečetl celou stručnou kroniku sboru od jeho založení až po dnešní časy. Zpráva byla odměněna bouřlivým potleskem.

Následovala diskuse:

Velitel Milan Boušek připomněl účast družstva v soutěžích, které se konaly od roku 1954.

Předseda Emanuel Pazour hovořil o činnosti soutěžního družstva dnes, o hodnocení ze strany rozhodčích, i práci se stříkačkou, o slušném vystupování mužů ve stejnokrojích i v pracovním oblečení.

Předseda MNV Štěpán Johanis hodnotil kladně naší schůzi a vyjádřil poděkování všem požárníkům za jejich práci a popřál ke všem akcím, které budeme konat, hodně zdaru a pohody, ať už na poli prevence, výchovy, lokalizace požárů či brigád.

Frübling Jaroslav velmi pěkně mluvil o práci mladých požárníků, ale také kritizoval členy, kteří ani nepřijdou na schůzi a jen platí příspěvky.

Významná a velmi přátelská schůze byla ukončena pozváním na tradiční hasičský ples, který se bude konat v Sedmpánech.

Na členské výborové schůzi, která následovala po plese, se hovořilo o pamětním listu, medaili a razítku ke 100. výročí, dále se mluvilo o vytištění brožurky s fotografiemi členů při těchto slavných dnech výročí.

Na dalších výborových schůzích se hlavně připravoval program na slavnostní schůzi ke 100. výročí založení sboru, která se má konat, jako veřejná pro všechny občany. Pro tuto příležitost vyrobil pan Jaroslav Frübling novou žerď k hasičskému praporu. Někteří členové sboru se zúčastnili soutěže požárních družstev, která se konala ve Štěpánově pro celý okrsek Štěpánovský a Zdislavický.

Slavnostní schůze ČSPO ke 100.výročí založení sboru, konaná dne 14. května 1983 v tělocvičně ZDŠ.

Od 13 hodin hraje na náměstí hudba za řízení pana Josefa Kokty, ve 14 hodin už vítá účastníky před školou národními písničkami. Slavnostně vyzdobená tělocvična je připravena přijmout členy sboru hasičů, čestné hosty, děti i řadu občanů. Čelní stěna je potažena červeným a modrým plátnem, zdobeným praporem požárníků a vlajkou naší republiky. Po stranách obrazu presidenta republiky visí obrazy Františka Bejčka a Bohumíra Křečana.

Projev předsedy sboru Emanuela Pazoura vyzdvihl činnost soutěžních družstev, činnost mladých požárníků, význam prevence v soukromém i státní sektoru, plnění plánu činnosti, brigádnické akce i pomoc JZD. Nezapomnělo se ani na minutu ticha za zemřelé. Program vyplnila i kulturní vložka mladých požárníků.

Při příležitosti 100. výročí byli někteří členové požární organizace odměněni Čestným uznáním ZO SPO, Čestným uznáním OV SPO nebo medailí

Za příkladnou práci v požární ochraně, celá organizace pak obdržela Čestná uznání MNV.

Na další výborové schůzi se připravovala akce žňových hlídek, soutěž požárních družstev a probíraly se nové směrnice požární ochrany.

Dne 11. června se konala sportovní hasičská soutěž na Tříškovom poli , první místo obsadili Zdislavice a druhé pak družstvo ze Štěpánova.

Rok stoletého výročí založení sboru požárníků byl bohatý na události, ale i na schůze, různé akce a vzpomínkové předměty, dary, ba i přátelská slova. Tak například sousední Zdislavský okrsek se nechal slyšet veršovaným přáním:

1983 – 1993... Věnování

Čest a sláva těm, kdož před sto lety
Sbor dobrovolných hasičů založili,
tím v Štěpánově dnešní požární
ochraně základy položili.

Před požáry majetek a životy svých
bližních chránit,
tím vznešené ideály čestně a
beze zbytku plnit.

Této záslužné činnosti se plně věnovat,
nebát se překážek, těžkostí, neváhat i život riskovat.

Kolik lásky a obětavosti za těch 100 let bylo,
kolik hodnot – životů se již zachránilo.

Ať i vy, dnešní požárníci, tyto snahy máte,

ten odkaz svých předků ať se v srdcích zachováte.

Jejich cestou kráčejte neúnavně vpřed,
tou cestou, co ukázal vám otec i váš děd.

A v duchu nových tradic k záslužné práci
veďte odpovědně i mladou generaci.

V upomínku na slavné stoleté výročí z upřímného srdce Štěpánovským za spolupráci věnují požárníci OV SPO Benešov MV SPO Zdislavice:

  • Chlum – Chmelná
  • Javorník – Kuňovice
  • Malovidy - Miřetice
  • Rataje - Zdislavice

Ke stému výročí založení sboru byl také opraven historický prapor požárníků, a to u řeholních sester v Javorníku ve Slezsku. Za tuto vzorně odvedenou práci bylo zasláno do kláštera poděkování, doplněné brožurkou, vlaječkou a pamětními listy. Za opravu bylo zaplaceno 3.900Kčs a za opravu šerpy se platilo 1.700 Kčs.

Dne 17.12.1983 se konala výroční členská schůze, poslední schůze tohoto významného roku, opět v jídelně JZD.

Příjemné posezení této závěrečné schůze roku bohatého na události bylo zakončeno hudbou tříčlenné kapely a českými písničkami.

1984

11. února 1984 se konal v sále v Sedmpánech jako každoročně požárnický bál. Za sebraný železný šrot se získolo 1.632 Kčs.
Březen – měsíc požární ochrany- byly provedeny preventivní prohlídky soukromých domů i podniků ve městě.

1. května již tradičně odjíždějí zástupci sboru na oslavy do Vlašimi. Soutěž mladých požárníků v Radošovicích, Miřeticích a ve Vlašimi na Vorlině.

l. července se konala členská schůze při příležitosti 120. výročí založení prvního hasičského sboru ve Velvarech. Za 20 let od tohoto založení prvního sboru v Čechách již bylo těchto sborů celkem 14, a to jen na Benešovsku, jedním z nich i ve Štěpánově.

4. srpna 1984 byl uspořádán zájezd do Přibyslavi do Has. muzea.

19. srpna 1984 ve 4 hodiny ráno ve Štěpánově HÓÓŘÍÍ………

V ulici Dubějovické u Svobodů a u Hromasů – chytly brikety ve stodole.

Byla zřízena siréna na požární věži.

Všem členům byly opatřeny nové průkazy za 5 Kčs, za známku se bude platit 10 Kčs.

Ke konci roku byly provedeny inventury všeho materiálu, vadné a nepotřebné věci byly vyřazeny.

Byly uzavřeny závazky na příští rok 1985 na odpracování brigádnických hodin na Jednotě, v JZD, při úklidu města a při údržbě techniky a vodních zdrojů. Bylo sklizeno seno z nepřístupných ploch a má se získat jeden dárce krve.

30.12.1984 se konala výroční členská schůze opět v jídelně JZD. Výzdoba i program byl obvyklý. Předseda sboru shrnul události celého roku a účast na akcích a soutěžích.

Byly opět předávány pamětní medaile, přijati noví členové a byl také zvolen nový praporečník – Jiří Mastík.

1985

9.2.1985 se konal jako každoročně hasičský ples, opět v Sedmpánech. Příjem 17.107 Kčs, vydání 11 601 Kčs.
Provádějí se preventivní prohlídky. Pionýrská organizace ze školy požádala sbor o ukázky techniky v akci , která se uskuteční 5. července na letním táboře ve Střechově.

Sbor se zúčastnil ve Štěpánově oslav 40. výročí osvobození Rudou armádou při položení věnce k pomníku padlých. Vlastní oslava se konala v Restauraci

U nádraží. Průvod byl doprovázen hudbou za řízení Josefa Kokty. Sbor získal nový vůz značky AVIE se stříkačkou P-12, příslušenství celkem za 176.000Kčs.

8.6. se konala sportovní soutěž požárních družstev v Sedmpánech za účasti 12 družstev okrsku Štěpánov a Zdislavice.

JZD dodalo sboru novou stříkačku PS-12.

Výroční schůze se konala 22.září v Restauraci U nádraží. Byly provedeny nové volby celého výboru a funkcionářů a předsedou opět je zvolen Emanuel Pazour.

1986

25. ledna se konal opět v Sedmpánech hasičský ples, hudba opět Josef Kokta. Příjem 21.580 Kčs, vydání 13.206 Kčs.
7.3. se hodnotila účast na požáru kravína ve Psářích, padla celá střecha a sláma, která tam byl uskladněna. Požár vznikl pravděpodobněn od jiskry ze řezačky na slámu.

Zástupci sboru se účastnili ve Vlašimi oslav l. Máje, zajistil bratr Jaroslav Uhlíř. Požární soutěž se konala ve Zdislavicích při příležitosti jejich 100letého výročí sboru .

18.5. hořelo u Ladislava Kadlečka od blesku, uhodilo do sousedního transformátoru a po drátech se oheň dostal na chalupu.

Hořel také dřevník u Pavla Novotného – u Nováků, chytl od zapomenutého ohýnku. U Kupsů v Ratajích hořela 19. října stodola. Úmyslně byl zapálen polehlý a nesklizený len na poli v panském důle a na picírně.

26.12. se konala výroční schůze v jídelně JZD za účasti 66 členů. Jako hosté byli: ředitel školy Malý, František Hromas za OV SPO, Frübling Jaroslav za KV SPO, Mirtl Josef jako předseda NF, Husák Jaroslav jako okresní tajemník OV KSČ z Benešově, Votruba Miloslav jako předseda MNV.

Pořad schůze byl zahájen hymnou, poté následovala kulturní vložka mladých požárníků, čtení zápisu z výroční schůze roku 1985, minuta ticha za zemřelé a hlavní projev předsedy E. Pazoura. Připomněl a zhodnotil události uplynulého roku a uvedl plán na příští rok. Socialistický závazek na příští rok přečetl Josef Veselý. Byli získáni dva bezplatní dárci krve. Věrnostní medaile byla předána bratru Karlovi Uhlířovi za 50 let členství v PO. Závěr schůze a její zhodnocení provedl Husák Jaroslav, hovořil o politické a ekonomické situaci ve státě a v okrese i v podnicích okresu, o stavu zemědělství a jeho výsledcích, o stavu vody a její čistotě, Želivce, o budování zdravotních středisek, o sportovní činnosti v okrese, o volebním programu na příští rok a popřál klid a mír všem našim rodinám.

Předseda mu poděkoval za obsáhlý projev a schůzi ukončil. Na závěr bylo podáváno občerstvení a hudba za řízení bratra Vlasáka zpříjemnila poslední okamžiky této schůze.

1987

Jako každoročně i letos se konal hasičský ples , opět v Sedmpánech. Byly opět ustaveny zvací dvojice, vstupenky a místenky zajistil bratr Čermák František. Vstupné 15 Kčs a místenka 5 Kčs. Věci k provozu plesu zajistí další členové výboru.

Na dalších schůzích výboru se probíraly výsledky preventivních prohlídek a způsob jejich odstraňování.

V květnových dnech zavítalo do Štěpánova a do Dálkovic 7 sovětských občanů, kteří tu byli v roce 1945, jako vojáci a strávili zde 3 i více týdnů.

Zase se děti požárníků sešly na pionýrském táboře u Střechova. Opět byla soutěž požárníků.

10.7.1987 zemřel pan Alois Hrdina, člen okresního hasičského sboru, když byla ještě Vlašim okresem. V té době se hodně zasloužil o vybavení naší požární zbrojnice.

20. prosince se konala výroční členská schůze. Pozváno bylo 112 členů sboru, dostavilo se 58. Hosté byli: za OV PO Josef Lysý, ÚV PO Praha zastupoval Jindřich Koudelka, za JZD František Boušek, Josef Mirtl za NF ve Štěpánově, Miloslav Votruba, předseda MNV, Josef Veselka jako zástupce SPO Miloslav Kašpar, člen ZO SPO z Dubovky.

Povstáním uctívají členové hasičského sboru naší hymnu i její autory na počest vzniku Československa. Předseda sboru vítá hosty, následuje kulturní vložka 6 mladých požárníků. Emanuel Pazour se ve svém obsáhlém projevu zmínil o spolupráci s JZD, MNV a ONV, neboť když se chce, je spolupráce vždy dobrá a spokojenost je na obou stranách.

Zpráva pokladníka – ve spořitelně je uloženo 28.061 Kčs, u pokladníka je hotovost 390 Kčs na různé poplatky. Pokladník pracuje dobře, má vše správně uložené doklady i zápisy, tak zhodnotila práci revizní komise. Byla přečtena i zpráva z minulé výroční schůze, byla obsáhlá a byla napsána na 7 stránkách této knihy. Zprávu podal jednatel sboru Antonín Šamša. Bratr Frübling hovořil o nových stanovách PO, jsou neustále změny a to mnohým členům na chuti nepřidá. Úkol, který je a stále bude, nikdo a nikdy nezmění – chránit a hájit ohrožený majetek i životy lidi. V diskusi promluvili hosté i místní členové. Na konec schůze byly předány několika členům věrnostní medaile a diplomy.

Schůze byla organizačně dobře připravena, pohoštění jako obvykle zakončilo schůzové jednání.

1988

8. ledna se konala výborová schůze, na které byl ustaven nový výbor pro příští dva roky v tomto složení:

  • Předseda: Emanuel Pazour
  • Velitel: Jaroslav Uhlíř
  • Referent prevence: Jaroslav Frübling
  • Jednatel: Antonín Šamša
  • Pokladník: František Čermák
  • Organizační referent: Václav Kopecký
  • Strojník: Milan Boušek ml., Petr Korn, Antonín Vopálka
  • Referent mládeže: Jarmila Vlachová, Jarka Krásová
  • Referent žen: Jarka Krásová
  • Kronikář: Antonín Šamša
  • Revizoři účtů: Josef Veselý, Josef Hotovec, Milan Král

30.1. se konal jako každoročně ples opět v Sedmpánech, hudba byla tentokrát z Tomic, kapela DELICIA za cenu 1.700 Kčs.

Jako odměnu mladým požárníkům za práci ve hře PLAMEN byl uspořádán zájezd do Přibyslavi do požárního muzea.

Školník Jaroslav Musil promítal filmy s požární tématikou o prevenci i o tom, co vše napomáhá ke vzniku požáru a jak se to vše musí hasit. Obsahem filmu byly i požáry v chatách, v domech bez dozoru, požáry z nedbalosti či zapomnětlivosti. Založení požáru provází člověka celý život – je to liknavost, nedbalost a neopatrnost.

9. dubna zemřel nejstarší člen sboru Jan Drnovec.
V Hulicích se bude konala soutěž požárníků při příležitosti 80. výročí založení sboru, zúčastnilo se i naše družstvo.

15.10. se konal branný závod dětí ve Střechově, z okresu se zúčastnilo 560 dětí.

Počátkem července byl očištěn pomník bratra Františka Bejčka , vsazena pamětní deska zakladateli a prvnímu starostovi hasičského sboru u příležitosti 70. výročí jeho úmrtí a 105. výročí založení sboru. O tuto práci se zasloužili bratři Hohn, Šamša, Čermák František..

1989

Výroční schůze se konala výjimečně až 28. ledna v sobotu v jídelně JZD. Na této schůzi mimo jiné jsou též přijímáni noví členové z řad mládeže a kroužku hry Plamen: Čermák František ml., Čermák Petr, Čermák Jiří, Štefanica Josef, Hejný Tomáš, Špička Václav ml., Jirásek Jiří, Karas Ondřej, Kulíček Jana, Petrásek Oldřich, Stareček Jiří. Při této příležitosti převzali členskou legitimaci.

Členové i nadále pracují na výstavbě prodejny brigádně.

Na schůzi jako obvykle promluvil předseda a hosté.

Sedmi členům byla předána věrnostní medaile za vykonanou práci ve sboru a byly ustaveny žňové hlídky.

Hasiči pomohli při kácení staré lípy na hřbitově u kaple.

11.8.1989 hořel seník v Souticích. Požár byl způsoben nedbalostí, budova byla v provozu jen 2 roky.

16.12. se konala výroční schůze v jídelně JZD . Účast 45 členů a 2 hosté. Kulturní vložku provedli 2 žákyně základní školy, přednesli báseň o rodné české zemi. Předseda Emanuel Pazour připomněl jako obvykle činnost během roku, konalo se 7 výborových schůzí, hovořil o prevenci a přibývajících závadách, které se ne vždy odstraní. Na prodejně Jednoty bylo odpracováno 70 hodin dle potřeby. Hovořil také o plánu práce na příští rok, pomoc při odstraňování kalamitního dřeva v lese, provést 2 námětová cvičení v okresku, vyškolit a připravit 2 soutěžní družstva, zúčastnit se brigád na zvelebení obce, údržba požární techniky.

Z diskuse: ve Štěpánově je 68 neobydlených chalup, někdy jsou obydleny jen asi 20 chalupáři. Smutno je na vsi i v městečku Štěpánově, když jdete kteroukoli ulicí a vzpomenete na ty, kteří tu bývali, dnes jen tma a ticho. Co čeká tyto prázdné chalupy, to poví čas!!!!

1990

Opět ples a opět v Sedmpánech.
Tombolu připravuje jako každoročně František Čermák s velikou pečlivostí, hodnotné ceny darují z větší části členové sboru za místní podniky. Hudba je opět zajištěna Josefem Koktou ke spokojenosti účastníků. Došel dotazník, jak se chceme v budoucnu navázati, požárníci či jako dříve sbor dobrovolných hasičů. Odpověď je jasná, i na vyšších místech užívají Svaz dobrovolných hasičů Moravy a Slezska.

Sbor obdržel dopis o obnovení Hasičské vzájemné pojišťovny, jejíž činnost byla ukončena 1947 zřízením Státní pojišťovny.

Od příštího roku 1991 se budeme nazývat „Sbor dobrovolných hasičů v Trhovém Štěpánově“.

1991

První činností byla výroční schůze dne 12. ledna v jídelně ZD. Výroční schůze se bude pro příští léta nazývat „Valná hromada hasičů“.

Zahájeno hymnou, přivítáním hostů, uctěním památky dvou zemřelých kamarádů.

Zpráva o činnosti sboru:

Sbor čítá 109 členů, z toho je 9 žen. Především otázkou o prevenci se zabýval předseda, neboť se stále vyskytují různé nedostatky, chyby téměř v každém domě a zvláště v budovách ZD, některé se odstraní a jiné se zase vyskytnou. Je pozdě hledat chyby, když už je cítit kouř nebo se nechtěný kohout na střeše objeví. Volby nového výboru budou tajné, z 19 navržených má být zvoleno

15 členů výboru a 2 náhradníci, z nichž se bude volit se bude volit starosta sboru, tak jak to bývalo v době založení. Bude to desátý starosta od založení sboru, z nichž 5 bývalo v minulé době předsedou. Tato doba dle zápisů byla rovných 40 let.

Majetek sboru je jen ze zábav a z příspěvků členů, už po kolik let se koná jen jeden ples.

Zápis z minulé výroční schůze byl přečten a schválen bez připomínek.

Revizní komise podala zprávu o hospodaření dle dokladů.

Desátým starostou je opět Emanuel Pazour,který poděkoval členům za práci a požádal o příspěvek do tomboly na ples, nazývaný opět hasičský bál, aby se mohl konat v duchu starých tradic, v klidu a radosti, veselosti a pod taktovkou nového kapelníka Josefa Nerada. Josef Kokta již nikomu hrát nebude, odešel na věčnost, nečekaně a rychle.

22.7. zemřel další nejstarší člen sboru a dlouholetý člen výboru a funkcionář Bohumil Boušek.
Připravuje se výměna členských legitimací, školení velitelů ve Vlašimi. Vklady sboru nemají úroky jen půl procenta, připravují se tak zvané vkladové listy.

A zase přichází volba, kde, kdy, jakou hudbu apod.. Kdo by pomyslel, že na této schůzi je mezi námi starosta sboru Emanuel Pazour naposled. Zákeřná nemoc si nevybírá ani čas ani oběti.

1992

Za nemocného starostu řídil schůzi Jaroslav Uhlíř, a to 24. ledna 1992. Celé jednání bylo o plese, který se bude konat 15. února 1992 v sobotu. Zisk byl 23.000 Kčs , vydání 13. 000 Kčs.
Auto 805 bylo přenecháno Dálkovským.

Přichází 15. březen a ve 13 hodin slyšíme hlas umíráčku a jako blesk letí zpráva, zemřel Eman Pazourů, ano zemřel starosta hasičského sboru ve Štěpánově.

22.8. houká siréna, že hoří ve Vlašimi zámek.

26.12. se koná výroční členská schůze, na které se probíraly události uplynulého roku. Letos se opět volí po dvou letech výbor celkem 15 členů a 2 náhradníci.

Z událostí uplynulého roku se mluvilo hlavně o požáru zámku ve Vlašimi a o oslavách 100. výročí založení sboru v Souticích.

Byly předány věrnostní medaile za členství ve sboru, za 10 let, 20 let a 40 let.

1993

Na výborové schůzi 8. ledna 1993 byl zvolen starostou sboru Josef Korn mladší. Pokladníkem byl zvolen Pokorný Karel, praporečníkem Šamša Václav mladší. Místostarostou je Uhlíř Jaroslav, velitel Boušek Milan mladší,jednatel opět Šamša Antonín, referent prevence Veselý Jaromír, referent organizační Kopecký Josef, referent CO Kulík Karel, referent mládeže Špička Petr a Kulíček Karel, strojník a řidiči auta Pazour Luboš, Korn Petr, Vopálka Antonín. Všichni zvolení členové výboru funkce přijali a je tedy na nás všech nejen na členech výboru, abychom letošní 110. výročí založení sboru důstojně oslavili.

Letos se opět blíží doba plesů a je tedy třeba, aby byl zase včas a dobře zajištěn, opět v Sedmpánech.
30. ledna se koná členská schůze u příležitosti 110. výročí založení sboru dobrovolných hasičů v Trh. Štěpánově. Za posledních 10 let odešlo na věčnost 26 členů a shodou okolností, aniž by to někdo počítal, také jich 26 nově přistoupilo.

13. února se konal opět hasičský bál v Sedmpánech. Čistý zisk činil 10.000 Kč. Další akcí byla soutěž hasičských družstev, která se konala 5.6.1993 u příležitosti 110. výročí založení sboru. Tato soutěž se konala na hřišti za Branou. Naši hasiči připravili sobě i ostatním hostujícím družstvům z okrsku Zdislavice opravdu pěkné odpoledne i počasí všem přálo.

Členský příspěvek na příští rok má býti 15Kč, na okrese však žádají 20 Kč.Je třeba hlásit každou jízdu na obecním úřadě, aby se vědělo, kde se vozidlo nachází.

Bratr Jaroslav Uhlíř poděkoval všem hasičům, kteří se zúčastnili pohřbu jeho otce – takových je málo, co pro spolek pracovali i ve zralém věku. Čest jeho památce.

1994

První akcí je bál 30.1.v Sedmpánech a je tomu 111 let, co byl sbor založen. Vstupné 20 Kč, místenka 5 Kč.
Soutěž požárních družstev bude letos v okrsku Zdislavice, v obci Miřetice. Náš sbor budou zastupovat 2 družstva.

Starosta obce se obrací na sbor hasičů o pomoc při čistění koupaliště u Kotrčů.

Bylo zakoupeno 8 obleků pro mladé za 18.000 Kč. Jak se jim bude v nich cvičit a obhajovat slávu a čest sboru, to ukáže čas.

V létě přišlo veliké sucho, vysoké teploty až kolem 40°C i více způsobily mnoho požárů na polích i v lese. I naši vyjeli na uhašení lánu pšenice do Strojetic a Čechtic a mnoho nechybělo a u nás mohlo hořet také. Proto se udělalo opatření, že na pole jezdí s kombajnem i cisterna vodou a pluh, by zkrátil cestu zlému pánu, zvanému oheň, který na svobodě ukáže, co umí. Je dobrý sluha, ale zlý pán.

24.7. jsme se rozloučily s panem farářem Bělíkem při jeho poslední mši svaté v našem kostele. Pan farář po 24 letech u nás byl přeložen na Kladensko – Rozdělov se nazývá jeho nová farnost.

U pana Kadlečka v sedle byl požár stohu od blesku.

Sbor byl pozvána soutěž do Divišova, ale neúčastnil se.

Při komunálních volbách do obecního zastupitelstva vyšli 2 členové, kteří měli přes 300 hlasů a byli to: Josef Tomaides a Korn Josef. Na starostu obce byl ze 14 členů výboru navržen Josef Tomaides. Výroční schůze byla 17. prosince, zvaná již valná hromada. V tomto roce jsme se rozloučili se 3 členy sboru. Tento rok bylo 8 výborových schůzí a 1 členská u příležitosti 111. založení sboru.
První akcí byl bál 1.února 1994. Byl opět v Sedmpánech, zatím ještě není doma místo.

Během roku byla provedena 2 námětová cvičení.

18. června byla provedena soutěž požárních družstev ze dvou okrsků Štěpánova a Zdislavic v obci Miřetice. Nezáleží na tom, na kolikátém místě družstvo skončí, ale je důležité čestné obstát a slušně vystupovat.

9.11. proběhlo školení velitelů, strojníků a preventářů v Louňovicích, zúčastnil se Veselý Jaromír, Drnovec Jiří, Špička Petr, Boušek Milan. Je třeba poznatky ze školení uvést v činnost ve sboru.

Zprávu pokladní podal bratr Čermák František.

Na valné hromadě se volil přímo starosta sboru, 15 členů výboru mohlo tak tajně v druhé místnosti lístky nerušeně vhodit do urny. Starosta Josef Korn tedy přijal funkci na další 2 roky. Ve výboru bodu dále pracovat: Čermák Jiří, Čermák František, Boušek Milan, Drnovec Jiří, Jirásek Jiří, Kulík Karel, Kopecký Josef, Korn Josef, Korn Petr, Pazour Luboš, Pokorný Karel, Šamša Antonín, Šiška Bohuslav, Špička Petr, Veselý Jaromír, Uhlíř Jaroslav, Vopálka Antonín.

Starosta obce v proslovu řekl, že na hasiče se musí v rozpočtu pamatovat, 70.000 Kč je možné plánovat na opravu sušící věže pro hadice.

1995

18.2. se konal bál opět v Sedmpánech. Členové se opět zhostili dobře úkolů, které se kolem bálu objevují. Hudba byla zase za řízení Josefa Nerada. Opravuje se stará radnice.

25. června 1995 je veliká událost pro sbor hasičů. Soška sv. Floriána, nalezená u Kořenů v ulici, byla opravena, na mši svaté posvěcena a za slavnostního průvodu městem při zastavení u Huličků, kde byl v roce 1883 založen sbor se promluvilo několik vět o jeho založení /jednatel/ přenesena k hasičské zbrojnici, kde byla uložena do připravené skříňky nad vchodem do budovy. Podrobnosti se najdou v knize jednatele.

Jednatel a kronikář A. Šamša seznamuje přítomné se životem a smrtí patrona hasičů sv. Floriána. Protože počasí této události nepřálo, přece se účastníci zdrželi na občerstvení za poslechu hudby v samotném prostoru zbrojnice. Přišel se podívat i pan děkan. Důležitou osobou byl i místní fotograf, který tuto událost zvěčnil na barevných foto – pan Skalický. Okrsek Loket se ruší, a tak obec Keblov je přidělena k nám.

29.12. se konala výroční členská valná hromada v jídelně ZD.

Ve svém projevu starosta shrnul události během roku a zhodnotil činnost sboru.

Konaly se 3 hasičské soutěže, z nichž jedna byla v Hulicích, kde obec slavila 700 let svého trvání. Naši obsadili druhé místo, a tím přispěli ke zdaru oslavy. Další byla 24.6., ale našim zde štěstí nepřálo.

Výjezdy k požárům : 11.3. po neuhašeném ohníčku v lese se vzňala stará tráva

17.11. opět hořeno v Radošovicích

Námětové cvičení se konalo doma u stohu U starého kříže, okrskové cvičení v Sedmpánech.

22.6. výjezd k povodni u nádraží, kde klády ucpaly mostek. Hasičskému sboru byl pronajat rybník „Doleček“.

V listopadu bylo opět školení strojníků, velitelů – Boušek, Pazour, Korn a Šiška.

Na výroční schůzi byli přijati 2 členové. Zprávu pokladní přednesl Karel Pokorný, příjem během roku 50.000 Kč a vydání 44.000 Kč, 6.000 Kč je u pokladníka. Revizoři účtů hodnotí zprávu kladně.

Mění se hranice okresů a tím se mění i okrskové hasičů.

Byly opět předávány věrností medaile starostou Vilímkem, Tomaidesem a Kornem, za 10, 20, a 40 let.

Starosta sboru poděkoval za přání všem, kteří se o akce zasloužili a kterých se někdy nahromadí víc než dost. S přáním všeho dobrého do příštího roku ukončil valnou hromadu.

1996

Bylo 6 výborových schůzí vždy ve spolkové místnosti. Jako každý rok i letos první akcí nebyl oheň, ale hasičský bál v Sedmpánech.
8. června se konal zájezd do Brna na výstavu požární techniky.

Jedno námětové cvičení se konalo až 16.12. v 15 hodin s pomocí nových vysílaček, jednu zakoupil obecní úřad a další 2 jsme sehnali sami. Není to laciné, ale velmi potřebné. Vyzkoušeli se ke vší spokojenosti.

Výjezdy k požárům: 20.4. hořel les na vrších, 16.6. hořela obytná budova v Bernarticích, 14.8.byl v Bílkovicích požár statku, 21.8. v Kuňovicích hořela stodola p. Šeredy od řezání slámy, 23.8. ve Strojeticích hořel chlév, 14.12. hoří doma na náměstí – požár kontejneru byl úmyslně založen – zkouška hasičů.

V obci Malovidy okrsek Zdislavice se konala soutěž družstev l. června. Naše družstvo mělo smůlu, vinou nenasání vody se dostalo až na místo poslední. I to se někdy sává a hořká pilulka je potom dvojnásob hořká.

Brigády: V Dolečku, který je pronajat na 10 let, úklid větví z listnatých stromů, výměna starého čepu, čistění okolí rybníka, dovezena násada ryb, čerpala se voda do podniku Deltagaz i s přípravou a motáním hadic, dále se 22.8. stříhaly tuje okolo kostela, úklid a odvoz, čerpání vody ve škole, brigáda na úklidu sokolovny.

Kroužek mladých požárníků zahájil svou činnost pod vedením Jiřího Drnovce.

Zúčastnili jsme se školení velitelů a strojníků, prevence komínů a jiných staveb se nekonala, čeká se na nové směrnice.

Valná hromada se konala 27.12.1996 v jídelně ZD za účasti hostí.

Starosta sboru hodnotil obšírnou činnost a práci členů sboru, byla přednesena zpráva o finančním hospodaření během roku a proběhly volby do výboru. Starosta sboru byl zvolen přímo na schůzi a stává se jím opět Josef Korn.

Diskuse: starosta obce Josef Tomaides při svém projevu nás i mimo jiné pozval na otevření Sokolovny. Hasičský bál bude opět doma.

Velitel sboru Milan Boušek ml. hovořil o stavu vozidel.

1997

Jako obvykle, první událostí je bál. Opravdu událostí, neboť je zase doma. Velká tombola, dobrá obsluha, chutné občerstvení je reklamou.
12.7. je uskutečněn zájezd do Jižních Čech do hasičského muzea v Bechyni. Shlédli jsme hasičskou techniku /džbery plátěné košíky, stříkačky, žebříky, háky, trubky, sirény, uniformy, tiskopisy i vyznamenání/ prostě od všeho něco, co hasiče spolu váže.

24.-26.7. uspořádali bratří třídenní letní tábor ve Střechově pro mladé hasiče.

Výjezdy k požárům:

  • 23.1. hořel kontejner na náměstí ve Štěpánově od žhavého popela
  • 31.1. chytly zazděné latě do komína u Kadleců ve Štěpánově a 24.4. se totéž stalo i panu Donátovi
  • 12.6. požár ve Psářích – hořely 2 stodoly, oheň vznikl od blesku.
  • 27.7. hořela sauna na ústavu v Kladrubech.
  • 12.8. požár slámy na poli u Černýše.
  • 30.12. hoří v Hulicích sklad slámy.

Černou skvrnou byl 7.červen, kdy byla soutěž v Chlumu, který patří do okresku Zdislavice. Nepodařilo se utvořit a secvičit družstvo.

Brigády na pomoc v nouzi občanům i jiným:

Zúčastňujeme se úklidových prací v obci a uskutečňujeme sbírku na pomoc zatopené Moravě, finančně i věcně.

Valná hromada se konala 30.12. a hlavní projev obstaral starosta sboru Josef Korn. Zhodnotil uplynulý rok a připomněli jsme si bratra Jana Vondráčka, Antonína Bílka a Josefa Prskavce, se kterými jsme se letos rozloučili.

1998

První schůze roku 1998 se konala 30.1. na které se mimo jiné také ujednává datum plesu na 14.2., s tím že bude opět doma v Sokolovně.
27.4. Požár v lese ve Střechově

Ve štěpánovských novinách začal vycházet článek o hasičském sboru, od jeho založení až po naši současnost.

30.5. měl pohřeb Pavel Kořen, který byl u sboru 30 let a při pohledu na sošku sv. Floriána nad vchodem do zbrojnice si musí každý na něj vzpomenout. On ji totiž na půdě našel.

Byly zakoupeny 3 nové uniformy.

Deset mladých /Boušek, Grohman, Musil, Šanda, Veselý, Donát, Halama, Steklý, Přenosil, Tomaides/ se hlásí pokračovat v tom, co jsme my a naši předkové započali, nést pochodeň a dál, lásku ke sboru a k postiženým v čemkoli, ať už je to oheň, voda, vichřice, úraz či nemoc. V bolesti podaná ruka je ten největší poklad, který se může bližnímu poskytnou. Členové sboru by měli jít příkladem toho „Ni zisk, ni slávu“.

6.6. byla okresková soutěž v Keblově za účasti 2 družstev, které vzorně splnily svůj úkol. Obstály ve všech disciplínách velice dobře. Akci se zúčastnilo celkem 15 mladých členů sboru.
7.6. požár u Černé skály po neuhašeném ohýnku, vítr pomohl a oheň se šířil dále.

20.6. soutěž v Sedmpánech a 27.6. soutěžíme ve Vlašimi.

22.8. se koná chytání ryb pro děti.

Na 27.9. se připravuje akce pro děti – závody draků.


Pokračování v činnosti sboru pro rok 1998 bude následovat.

Pramen: Kronika ctěného hasičského sboru v Trhovém Štěpánově

Historie města Trhový Štěpánov

Založení naší obce spadá se vší pravděpodobností před rok 995, přesný datum však neznáme, ale můžeme tvrdit, že naší obci je už více než 1000 let a je jednou z nejstarších obcí v našem kraji. Název Štěpánov pochází zřejmě od vladyky Štěpána, příslušníka kmene Zličanů, který si zde postavil tvrz zvanou Štěpánov. z kmenové osady se stal Štěpánův majetek a z toho vznikl pravděpodobně název obce Štěpánov. Údaje o prvních písemných zmínkách v historických pramenech se značně liší . Z roku 1108 se zachoval záznam, že Štěpánov je majetkem držitelů hradu Leštna nad Sázavou - dnešní Dštění. Roku 1235 byl prodán Šternberkům a roku 1250 se stává majetkem pražských biskupů. A byl to právě biskup Tobiáš z Bechyně, který roku 1290 povýšil naší obec na město.

Biskup Tobiáš byl neobyčejný muž. Jednak měl příznivý vliv na mladičkého krále Václava II. (1278-1305), jednak pečoval o lid a jeho vzdělání. Kaplanům uložil, aby chodili i do sousedních vesnic a učili lid číst a znát obsah Písma svatého (Bible). Postavil se do opozice proti Ottovi Braniborskému, který byl poručníkem nezletilého krále Václava II. Spojil se proti němu s mnoha českými pány a současně hájil lid. Na mnoha místech, a rovněž okolo štěpánovského kostela, dal postavit opevnění. Tak vznikla i ve Štěpánově kamenná hradba s dvěma branami a sem se uchylovalo obyvatelstvo v dobách, kdy hrozilo nebezpečí. Původní dřevěnou tvrz - Štěpánovský dvůr - dal přestavět na kamenný hrad, kde sídlil purkrabí, který zodpovídal za biskupský majetek. Vybudované opevnění sloužilo k obraně nejen proti Braniborům, ale rovněž proti biskupovým odpůrcům, zvláště proti Budivojovi, synu Hroznaty z Úžic (u Uhlířských Janovic), kteří pustošili biskupské statky.

Již v době povýšení Štěpánova na město zde byly významně trhy a právě obchodování napomohlo k jeho rozkvětu a rozvoji. V době vlády posledních Přemyslovců bylo nedaleko Štěpánova objeveno zlato. Došlo k tomu tak, že na základě Horního zákoníku vydaného roku 1249 králem Václavem II. zde konali průzkum Němci a nejen zde, ale na celém Podblanicku. Zlato bylo objeveno v blízkosti dnešní Černé skály u Panského (Ješova) mlýna. Do Štěpánova přišlo 43 horníků i se svými rodinami a to znamenalo nemalý přírůstek v počtu obyvatel. V městě bylo 82 popisných čísel a tak lze odhadnout, že zde žilo přibližně 800 až 1000 obyvatel. V listině z roku 1379 se dovídáme, že zde bylo 66 usedlostí s poli, 4 samostatné krčmy, pivo se vařilo ve 14 statcích a také se vyváželo, bylo zde 6 mlýnů a 12 chatrčí bez polí. Působili zde 2 řezníci, 2 pekaři, 6 ševců, 2 kováři á 1 mečíř.

V oblasti církevní správy patřil Štěpánov k archidiakonátu kouřimskému a sídlil zde děkan, který dohlížel na 64 farností a to: Alběnice (dnes Ouběnice), Bedřichovice (dnes obec Čestín), Bohdaneč (u Ledče), Borovnice, Borovsko, Čechtice, Čestín, Debrník (dnes Třeběšice u Benešova), Hněvkovice, Hodkov, Hrádek, Hradiště, Jankov, Kácov, Keblov, Kondrac, Kožlí (u Ledče), Kozmice, Kralovice (pozdéji Dolní Kralovice), Křenovice (dnes Chřenovice), Křivsoudov, Ledeč, Libouň, Louňovice, Lštění, Měchnějov (dnes Měchnov), Mnichovice, Načeradec, Nesvačily, Neustupov (u Votic), Okrouhlice (u Benešova), Otryby (u Uhlířských Janovic), Pertoltice (u Zruče), Soběšín, Soutice, Štěpánov, Tehov, Teplýšovice, Třebětín (u Ledče), Velíš, Vranov (u Benešova), Vrcholtovice (dříve Vrcholtice u Šebířova), Všebořice, Zbraslavice, Zdebuzeves, Zdislavice, Zhoř (u Čechtic) a Zruč.

V době největšího rozkvětu měl Štěpánov podle zápisů v obecní kronice 8 pivovarů a 21 hospod. V hospodách se hojně zastavovali cizinci, kteří sem přicházeli na trhy anebo projížděli obcí na silnici z Kutných Hor do Benešova a opačně.

Přestože těžba zlata roku 1390 končí, horníci odcházejí a město chudne, ještě roku 1406 udílí arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka privilegia, která dokonce potvrdili králové Ferdinand I. (1526-1564) a Maxmilián II. (1564-1576). V době působení arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka spadá Štěpánov do působnosti purkrabího v Červené Řečici. Jeho úkolem bylo vybírání daní, správa panství, odvádění naturálních dávek i úroků, konání robot, obrana statků před nepřáteli, částečné soudní pravomoci a další.

Po přestupu arcibiskupa Konráda z Vechty (1413-1431) k husitství se stává Štěpánov světským majetkem. Tehdy se i obyvatelstvo Štěpánova připojilo k husitství. Husitští kněží zde působili v letech 1421-1624. Zdejší kraj navštěvoval rovněž Mistr Jan Hus a kázal na nedaleké Kladrubské hůře (současný název Kostelík). Snad navštívil i Štěpánov, tehdejší středisko kraje, obchodního i náboženského života. Tehdy již kamenný hrad byl nejen spravován husity, ale i byl oporou husitského hnutí v kraji.

Po uspořádání zemských poměrů v roce 1436 nebyl Štěpánov vrácen pražskému arcibiskupství, ale císař Zikmund jej daroval Mikuláši Trčkovi z Lípy na Lipnici jako splátku starého dluhu. Tento dar zahrnoval rovněž Keblov, Javorník, Chlum, Lhotu (Štěpánovskou), Hulice, Nesměřice, Křivsoudov, Černčice a Strojetice. Tak se stal Mikuláš Trčka, dosud chudý šlecht~c, velmi bohatým mužem.

Trčkové sídlili ve Vlašimi. Po Mikuláši Trčkovi se panování nad obcí ujímá Zdeněk Trčka - člověk pánovitý, marnotratný a krutý. Brzy se zadlužil a jeho potomci prodali Štěpánov Zdeňku Zruckému z Chřenovic a ten roku 1553 opět prodal Pavlu z Malovic na Zbraslavicích. Ani tento majitel nebyl lepší. Ze závisti, že štěpánovští mají stále příjmy z vaření a prodeje piva, jim tuto činnost zakázal. Pivovarníci neměli doklady o právu k vaření piva, u soudu prohráli a dokonce se dostali do vězení. Roku 1568~prodali Malovcové Štěpánov Adamu Budovcovi z Budova a roku 1576 kupuje obec Albrecht Novohradský z Kolovrat. V jeho držení nezůstal Štěpánov dlouho nebo~ měšťané si na císaři Rudolfu II. vymohli, aby si město mohli koupit sami. Jejich radost však netrvala dlouho. Brzy se tak zadlužili, že roku 1596 požádali téhož císaře, aby město někomu prodal. Novým majitelem se l5.června 1596 stal Petr Karel Holický ze Šternberka. Ten umírá roku 1608 a majetek odkazuje své manželce Anně Holické z Donína, která potvrdila štépánovským měšťanům výsady. A pak přišla nešťastná bitva na Bílé hoře a její důsledky se nevyhnuly ani Štěpánovu. Do zdejšího kraje přišlo císařské vojsko, které plenilo majetek. Tehdy lehla popelem Vlašim i Tehov. Následuje bída a hlad. Mor a další nemoci přivedly Štěpánov na okraj zkázy. Obec chudla s ztrácela na významu. V roce 1664 prodal Jiří Holický město rytíři Ignáci Bohumíru z Houssonu, který přestavěl hrad na zámek. Ale již roku 1668 koupila obec hraběnka Maxmiliána Spaarova z Waldštejna. Zámecká paní byla krutá vládkyně, lidé byli velmi utlačováni a až 6 dnů v týdnu pracovali pro vrchnost. Hraběnka je pohřbena v kostele sv. Bartoloměje. V roce 1687 koupila Štěpánov hraběnka Františka Benigna z Weissenwolfu. Vnučka hraběnky z Weissenwolfu Marie Josefa se provdala za knížete Auersperka a obec se dostala do držení tohoto rakouského rodu až do roku 1848.

V roce 1741 vypukl ve Štěpánově požár, který měl zničující následky. Popelem lehl nejen krásný zámek, ale i 40 domů.

Jedinými památkami na štěpánovský zámek jsou zbytky zdí a kámen ze zámecké brány z r. 1668 zazděný ve zdi protějšího domu, jak se můžete sami přesvědčit.

Auersperkové neměli zájem na obnově zámku, který zůstal v rozvalinách. Na jeho místě si lidé postavili domky. Auersperkové postavili v letech 1780 - 1785 radnici, která stojí dodnes, ale neslouží již svému účelu několik desítek let.

V roce 1848 bylo zrušeno poddanství, město se osamostatnilo a mohlo vytvořit samosprávu. Obyvatelé si zvolili starostu a městskou radu i svého zástupce v okresním výboru. (Vlašim se stala okresním městem roku 1849).

V letech 1854 - 1865 postihla Štěpánov neúroda katastrofálních rozměrů i důsledků. Přitom stát požadoval vyšší daně, na jejichž zaplacení se mnoha občanům nedostávalo. Jejich jediný zdroj obživy pocházel ze zbytků polí, které si nepřivlastnili Auersperkové. Mnozí chodili žebrat, ale postižení byli všichni. Proto lidé dávali svůj skromný majetek do dražby. Když se konečně roku 1865 urodilo o něco více, přišla další pohroma. 16. září téhož roku zachvátil město požár vzešlý z domu čp. 11 na Náměstí. Požár zničil 21 domů, ale nejvíce škod způsobil na uskladněné sklizni.

V roce 1890, kdy bylo sčítání obyvatelstva, měl Štěpánov 211 obydlených domů, v nichž žilo 1220 obyvatel.

Významnou událostí v životě města byla stavba železniční trati z Vlašimi do Dolních Kralovic. Stavěla se v letech 1900 - 1902 a 12. 10. 1902 byla slavnostně zahájena pravidelná přeprava osob i nákladů. V roce 1908 byl vyhudován první gravitační vodovod.

Postupně se Štěpánov znavu stává střediskem okolních vesnic. Docházejí sem děti do školy, od roku 1919 rovněž k lékaři a využívá se pravidelné vlakové spojení směrem ku Praze. Dosud mělo město jednoslovný název Štěpánov. Vlašimské okresní zastupitelstvo k němu připojovalo přívlastek u Vlašimě. To se zřejmě nelíbilo místním radním, a proto podali žádost na příslušné úřady, aby se město napříště jmenovalo TRHOVÝ ŠTĚPÁNOV, jak bývalo označováno ve starých listinách. Žádosti bylo vyhověno a dosavadní název je užíván od 6. září 1912. Dlužno dodat, že městem přestal být Trhový Štěpánov až po 2. světové válce, přestože má historickou pečeť i městský znak.

Do klidného rozvoje města zasáhla 1. světová válka. Zavládla nejistota a obavy o život, práci i obživu. Mnoho mladých lidí i jejich otců odešlo na frontu, z nichž se, bohužel, 41 nevrátilo. Jejich jména jsou vytesána na Pomníku padlým na Náměstí, který byl odhalen 6. 8. 1922.

6. dubna 1919 se konaly první republikové volby a 19. července téhož roku bylo zvoleno nové obecní zastupitelstvo se starostou Josefem Nebřenským.

V roce 1922 jsou snahy o zřízení měšťanské školy. Byla provedena parcelace místního velkostatku, jejímž dřívějším majitelem byl kníže Auersperk. Byla započata stavba silnice do Dalkovic. O rok později, 19. srpna, bylo slavnostní otevření sokolovny, která byla vybudována z bývalých stájí ve dvoře. 1. 9. 1923 byl otevřen 1. a 2. ročník měšťanské školy a obecná škola byla redukována na 4 třídy.

V červenci roku 1927 byla vyprojektována rekonstrukce vodovodu, v listopadu 1927 započata stavba silnice Zdislavice Chlum - Javorník, v roce 1927 zaveden do města telefon.

V roce 1930 byla na Náměstí postavena budova Občanské záložny (pozdější České spořitelny). Žel, pobočka této spořitelny byla zrušena v polovině roku 1999. V budově má sídlo místní poštovní úřad.

Elektřina byla zavedena do obce v roce 1939.

Tento rok je však spojen s dalším smutným obdobím, s obdobím 2. světové války, s obdobím útisku, strachu, zatýkání a poprav, kdy se žilo našim občanům velice špatně. Vzpomeňme proto s úctou na ty, jejichž jména jsou uvedena na bronzové desce na pomníku padlým, na ty, kteří položili na oltář vlasti oběť největší - svůj život. Sám jako pamětník vzpomínám na vzrušené období roku 1945

, na tu obrovskou radost z konce války. Cituji z obecní kroniky: "Středa 9. května. Došla zpráva, že válka je skončena. Bojuje se však dále. Naše stráže hlídkují na všech stranách. Němečtí esesmani prchají do lesů. Přes Štěpánov se valí nepřehledné řady německých ustupujících vojsk, nejdříve auta, tanky, pak vozy, jízda, pěchota. Všichni ještě ozbrojeni." Konec citátu. Tři dny a tři noci se přes obec valí ustupující německá armáda. Pátek ll. května 1945. Cituji opět z obecní kroniky: "O 10. hodině se objevili první Rusové ve Štěpánově. Přijeli ve dvou autech. Důstojníci zastavovali, brali děti do aut a vozili po městě." Konec citátu. Mezi občany zavládla radost veliká - konec války je definitivně tady. Konečně jsme opět svobodnou Československou republikou. Nastává. období nadšené obnovy státu, buduje se nový vodovod, staví se nová škola. Radost z nově nabyté svobody však netrvá dlouho. Přichází rok 1948 a nastává nové období diktatury a strachu.

Přenesme se přes toto období i přes období další okupace po srpnu 1968 do současnosti. Trhový Štěpánov má v současnosti 855 obyvatel a k němu obce Dalkovice, Dubějovíce, Sedmpány, Střechov nad Sázavou a Štěpánovská Lhota. Celkem 1250 obyvatel.

Obyvatelstvu i návštěvníkům nabízí své služby pošt~, lékaři (praktický, zubní, dětský i ženský), ale je zde základní i mateřská škola, soukromá hudební škola, 3 prodejny potravin, 2 restaurace, 2 drogerie, obchod s koberci i textilem, další 2 prodejny textilu, obchody s obuví, průmyslovým zbožím a papírnictví.

V obci sídlí několik významných podniků a dalších soukromých služeb (několik truhlářství, autoklempířství, opravna obuvi, 2 krejčovství, sklenářství, elektroservis, zahradnictví, 2 kadeřnictví, kosmetické služby i veterinární lékař).

Působí zde dvě církve: Římskokatolická a Církev bratrská. Dopravní obslužnost je na dobré úrovni zajištěna Českými drahami ,

linkovými autobusy a 4 km odtud je jeden z nejbližších nájezdů na dálnici Praha - Brno.

Nejstarším spolkem je Sbor dobrovolných hasičů, který má téměř 120 let dlouhou tradici, fotbalový klub působí více než 70 let a Občanské sdružení zahrádkářů více než 30 let.

V obci Sedmpány byla v r. 1998 vybudována nová kaplička Nanebevzetí P. Marie a nedaleko Trhového Štěpánova nová kaplička sv. Václava vybudovaná Sdružením dobrovolných hasičů, která připomíná změnu letopočtu.

Významnými podniky jsou především: ARTIK., vyrábí nábytek kancelářského typu a sériové jídelní a konferenční stoly moderních tvarů. DE~TAGAZ, s. r. o., továrna na výrobu tlakových nádob na propan-butan pro vytápění rodinných domů a jiných objektů.

EKOSO je sdružení obcí, které provozují ekologicky řízenou skládku komunálního odpadu a mezisklad nebezpečných odpadů. Skládka přispívá k čistotě rozsáhlé oblasti.

rábí sklolaminátové výrobky pro české PETER, s. r. o., vy

automobilky, sportovní lodě a další výrobky na zakázku.

RABBIT, a. s., zpracovává drůbeží a králičí maso a vyrábí uzenářské produkty. K firmě patří provozy v Čáslavi

a v Kasejovicích, vlastní více než 20 prodejen a jejich počet bude , zvýšen. Své výrobky vyváží z 32 % do států EU (SRN, Belgie Nizozemsko, Švýcarsko a Itálie).

ZEMĚDÉLSKÉ DRUŽSTVO, a. s., bylo zcela nedávno zařazeno mezi tři nejlepší .v kategorii základní zemědělské výroby ze 100 českých firem. Farma v Trhovém Štěpánově je ukázkou moderního způsobu chovu skotu, což je doloženo zájmem české i zahraniční odborné veřejnosti. Rozvíjí se program chovu ušlechtilého plemene prasat a zavádí nejnovější technologie výkrmu kuřat. V současnosti je Trhový Štěpánov významnou zemědělsko-průmyslovou obcí benešovského okresu. Přesto je zde životní prostředí na velmi dobré úrovni, o čemž svědčí i rozšíření některých ohrožených živočišných druhů.

Velmi významnou akcí byla plynofikace celé obce dokončená v roce 1998. Dnes je Trhový Štěpánov obcí, která se úspěšně hospodářsky rozvíjí. Napadá mě jedno přirovnání. V dobách dávno minulých poskytovala naše obec duchovní služby 64 obcím, dnes poskytuje přibližně stejnému množství obcí služby ekologické. Každé přirovnání kulhá, přesto však o něčem vypovídá. O tom, že naše obec je den ode dne hezčí, není pochyb. Patří za to dík Vám všem, všem kteří tu dnes pracují a žijí, ale i všem, kteří zde žili a pracovali v minulosti. Bez jejich práce a přičinění by nebylo na čem stavět, nebylo by co zlepšovat.